JUDIKATURA

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 7 Cmo 455/2016

Zakládání účetních závěrek do sbírky listin obchodního rejstříku; Uložení pořádkové pokuty za jejich nezaložení po delší době

Právní věty

  1. Rejstříkový soud je povinen vyzvat podnikatele k založení příslušné listiny do sbírky listin v časové a věcné souvislosti se vznikem zákonné povinnosti příslušnou listinu založit.

    Účelem pořádkové pokuty uložené dle § 104 VeřRej není sankcionovat podnikatele, resp. osobu porušivší zákonnou povinnost za toto porušení; účelem je splnění povinnosti povinné osoby založit příslušnou listinu do sbírky listin.

    Nedošlo-li ke zveřejnění příslušné účetní závěrky jejím uložením do sbírky listin, nevzniklo účetní jednotce právo tuto listinu podle § 31 ÚčZ skartovat.

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 3. 8. 2016, č. j. A 10878/RD7/KSHK, Fj 49671/2016/KSHK, rozhodl, že „podnikateli Y. S. ukládá pořádkovou pokutu ve výši 2 000 Kč, splatnou do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet K. s. v H. K. č. 3762-6828511/0710, variabilní symbol 7004967116“ (výrok I.), a dále že „podnikateli se opakovaně ukládá založit účetní závěrky za účetní období 2004–2008 do sbírky listin, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení“ (výrok II.). V odůvodnění soud uvedl, že podle zákona o veřejných rejstřících je součástí veřejného rejstříku i sbírka listin a ve smyslu § 72 odst. 1 VeřRej, stejně jako ve smyslu zákona o účetnictví, je povinností podnikatele zakládat do sbírky listin rovněž účetní závěrky [§ 66 písm. c) VeřRej]. Nevyvíjí-li podnikatel žádnou činnost, nemá žádné příjmy ani výdaje, je povinen vyhotovit účetní závěrky tzv. „nulové“. Kontrolou rejstříkový soud zjistil, že podnikatel neplní svou povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin. Podnikatel byl k předložení účetních závěrek soudem vyzván dne 29. 9. 2015 a opětovně dne 18. 2. 2016. Výzva však opět zůstala bez odezvy. Součástí výzvy bylo i poučení o tom, že pokud nebude výzvě soudu vyhověno, může být podnikateli podle § 104 VeřRej uložena pořádková pokuta do výše 100 000 Kč․ „S ohledem na skutečnost, že ve lhůtě stanovené soudem ani později podnikatel požadované listiny nepředložil, uložil soud pokutu ve výši 2 000 Kč (podle § 200de a § 53 odst. 1 OSŘ)“ a upozornil podnikatele, že pokud nebude sbírka listin doplněna, bude podnikateli pořádková pokuta ukládána opakovaně.

Proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně podal podnikatel Y. S. včasné odvolání. Přiznal, že povinnost zakládat účetní závěrky neplnil, čímž se dopustil protiprávního jednání s naprosto minimální společenskou nebezpečností s ohledem na své příjmy a zákonem chráněné zájmy. Dopustil se tak protiprávního jednání za rok 2004 v srpnu 2005 atd. Pro posouzení možnosti uložit pořádkovou pokutu je pak nezbytné zabývat se právě dobou a společenskou nebezpečností, kdy je přiměřeně nutno použít zásadu trestní solidarity dle § 12 odst. 2 TrZ s tím, že toto ustanovení je důležité např. u správních deliktů (§ 88 OchPřKr). Uvedl, že „[p]ro tento případ to tedy znamená prekluzi – zánik možnosti trestat po uplynutí tří let od porušení povinnosti“ s tím, že „k zániku odpovědnosti pak soudy i správní orgány musejí přihlížet z úřední povinnosti (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2010, č. j. 7 AS 11/2010-134“, a proto „po uplynutí tří let od porušení povinnosti již není možno za porušení povinnosti ukládat pořádkovou pokutu, neboť je nutné přiměřeně použít shora uvedené“. Odvolatel brojil i proti opětovnému uložení povinnosti uložit do sbírky listin účetní závěrky za rok 2004–2009. Jediným důvodem, proč účetní závěrky za toto období nezaložil (založil na výzvu závěrky za roky 2010–2014), bylo, že je již nemá s ohledem na dobu k dispozici a je neskutečný a nákladný problém tyto závěrky opětovně zajistit. Uplynula doba pro možnou kontrolu účetnictví příslušným FÚ. Namítl i to, že požadavek na založení závěrek za období přesahující deset let je výrazem formalismu, neboť založení nemá naprosto žádný reálný význam a dopad. Navrhl, aby napadené usnesení bylo odvolacím soudem zrušeno.

Odvolací soud zjistil, že ke dni jeho rozhodování v něm nejsou založeny účetní závěrky (kromě těch za roky 2004 a 2005) ještě za roky 2007 a 2008. Ohledně nedoložení účetních závěrek za roky 2007–2008 byl postup soudu prvního stupně plně v souladu se zákonem, ba dokonce jeho dvojí výzva byla výrazem vstřícného postoje soudu. Trvající nezaložení účetních závěrek za roky 2007 a 2008, jakož i závěrek za roky 2004 a 2005, a to i přes výzvy soudu, je tedy plně důvodem pro uložení pořádkové pokuty. Za přiměřenou shledal odvolací soud pořádkovou pokutu ve výši 1 000 Kč, pročež usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil jen tak, že podnikateli uložil pořádkovou pokutu ve výši 1 000 Kč.

Z odůvodnění:

Podle § 104 VeřRej „předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč“. Toto ustanovení je v rámci zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, zařazeno pod nadpisem „Následky porušení povinnosti předložit listiny“. Z tohoto systematického zařazení, jakož i z obecného vymezení pořádkové pokuty v občanském soudním řádu (subsidiárně použitelném ve smyslu § 120 VeřRej), kdy pořádková pokuta je řazena mezi pořádková opatření, viz § 53 OSŘ, vyplývá, že též i pořádková pokuta v rejstříkovém řízení je pořádkovým opatřením. Účelem tohoto opatření není tedy sankcionovat podnikatele, resp. osobu porušivší zákonnou povinnost a neuposlechnuvší výzvy soudu k založení listin do sbírky listin, za toto porušení. Účelem sledovaným zákonem je dosáhnout naplnění požadavku právních předpisů, tedy aby povinná osoba splnila svoji povinnost založit příslušnou listinu do sbírky listin, když už k tomu nepostačovala toliko jen výzva soudu požadující takové založení. Výzva musí být učiněna podle § 72 odst. 2 VeřRej, tedy výzva kvalifikovaná, formou usnesení, řádně doručená povinné osobě. Námitka odvolatele v tomto směru srovnávající sankce trestních předpisů potud není namístě.

Podle § 66 písm. c) VeřRej sbírka listin obchodního rejstříku obsahuje výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich založení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon. Podle § 72 odst. 1 VeřRej „zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin“. Podle tohoto ustanovení zákona jsou podnikatelé povinni zakládat příslušné listiny do sbírky listin ode dne 1. 1. 2014, viz § 130 VeřRej. Povinnost založit příslušné listiny do sbírky listin, v daném případě účetní závěrky podnikatele – fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku, měl podnikatel i přede dnem 1. 1. 2014. Podle § 27a odst. 2 písm. c) ObchZ ve znění do 30. 6. 2005 „[s]oučástí obchodního rejstříku je sbírka listin obsahující (…) c) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, (…) mezitímní účetní závěrky, pokud jejich sestavení vyžaduje tento zákon“. Podle § 27a odst. 6 ObchZ ve znění do 30. 6. 2005 „[p]odnikatel zapsaný v obchodním rejstříku je povinen bez zbytečného odkladu předložit ve dvojím vyhotovení rejstříkovému soudu listiny, které se zakladají do sbírky listin. Listiny, jimiž se nedokládají zapisované skutečnosti (§ 31 odst. 2), se předkládají v jednom vyhotovení (…) jestliže je určitá skutečnost zapsána v obchodním rejstříku, ale ve sbírce listin není uložen odpovídající dokument, je rejstříkový soud, jakmile tuto skutečnost zjistí, povinen to ve sbírce listin poznamenat a podnikatele vyzvat, aby dokument bez zbytečného odkladu do sbírky listin založil“. Podle právní úpravy platné a účinné od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013 [podle § 38i písm. c) ObchZ ve znění od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013] platí, že „[s]bírka listin obsahuje (…) c) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, pokud nejsou součástí výroční zprávy, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis“. Podle § 38k odst. 1 ObchZ ve znění od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013 „[p]odnikatel zapsaný v obchodním rejstříku předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin“. Povinnost podnikatele – fyzické osoby založit příslušné účetní doklady – účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku existovala tedy obsahově v prakticky shodné podobě i v letech 2004–2005, resp. až do roku 2013. Primární otázkou, kterou si odvolací soud položil, je, zda lze nesplnění této povinnosti (v daném případě nezaložení účetních závěrek za roky 2004–2005) ještě v roce 2016 vymáhat ukládáním pokut.

Podle § 1 odst. 2 písm. d) ÚčZ jsou účetními jednotkami také „fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku“ (shodně tomu bylo podle téhož ustanovení ve znění rozhodném k plnění povinnosti založit účetní závěrky za roky 2004 a 2005). Podle § 4 odst. 2 ÚčZ jsou účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. d) ÚčZ povinny vést účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku až do dne výmazu z obchodního rejstříku, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. e), g) nebo h) ÚčZ. Shodně tomu bylo dle téhož ustanovení ve znění rozhodném k plnění povinnosti založit účetní závěrky za roky 2004 a 2005. Podle § 31 odst. 1 ÚčZ jsou účetní jednotky povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v § 31 odst. 2 nebo 3 ÚčZ. Podle § 31 odst. 2 písm. a) ÚčZ „účetní záznamy se uchovávají (…) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají“. Prakticky shodně tomu bylo dle téhož ustanovení ve znění rozhodném k plnění povinnosti založit účetní závěrky za roky 2004 a 2005. Účetní závěrku za rok 2004 byl podnikatel – fyzická osoba, u něhož se účetní období – účetní rok kryje s kalendářním rokem, povinen uchovávat 10 let, počínaje dnem 31. 12. 2004 a konče dnem 31. 12. 2014 (10 let počínajících koncem účetního období, tímto koncem byl den 31. 12. 2014, pročež posledním dnem desetileté lhůty je den 31. 12. 2014). Zákon tedy podnikateli ukládá, aby příslušnou účetní závěrku uchoval minimálně po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, za nějž je závěrka vyhotovována. Nelze však pominout speciální právní úpravu ve vztahu k podnikatelům zapsaným do obchodního rejstříku, resp. ohledně účetních jednotek zapisovaných do veřejného rejstříku. Podle § 21a odst. 1 ÚčZ ve znění rozhodném k plnění povinnosti založit účetní závěrky za roky 2004 a 2005 „z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku“. Podnikatel – fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku [§ 1 odst. 2 písm. d) ÚčZ v rozhodném znění] měl tedy v letech 2004–2008, a má dosud, povinnost zveřejnit účetní závěrku. Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,17) přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Podle § 21a odst. 4 ÚčZ ve znění rozhodném k plnění povinnosti založit účetní závěrky za roky 2004 a 2005 „účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,17) přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy (…) povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu“. Odkaz poznámky č. 17 v zákoně o účetnictví směřuje k tehdy rozhodnému § 27a odst. 2 písm. c) ObchZ v rozhodném znění (výše citováno). Podle § 18 odst. 1 ÚčZ v rozhodném znění „účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy; řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku“. Výše uvedená a citovaná ustanovení zákona odvolací soud vyložil v jejich logické souvislosti, za použití všech druhů výkladů – logický, teleologický, jazykový, systematický, následovně. Fyzická osoba – podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku byl v rozhodném období, a je též i dle současné právní úpravy, povinen zveřejnit účetní závěrku, a to jejím uložením do sbírky listin obchodního rejstříku, v němž je zapsán. Povinnost zveřejnění účetní závěrky je splněna okamžikem jejího předání rejstříkovému soudu. Lhůta pro toto zveřejnění je dána „bez zbytečného odkladu“ od vzniku rozhodné skutečnosti – viz § 27a odst. 6 ObchZ ve znění do 30. 6. 2005, resp. § 38k odst. 1 ObchZ ve znění od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013, resp. dle § 72 odst. 2 VeřRej.

Otázku, kterou musel odvolací soud vyjasnit ve vztahu k možnosti a právu účetní jednotky (v daném případě podnikatele – fyzické osoby) skartovat účetní záznamy včetně účetních závěrek, je, zda je toto právo dáno i účetní jednotce nesplnivší svoji povinnost zveřejnění účetních závěrek jejich založením do sbírky listin obchodního rejstříku. Účelem obchodního rejstříku jako takového coby veřejné evidence je sběr a poskytování informací týkajících se v něm zapsaných osob. Týž je i účel sbírky listin coby součásti obchodního rejstříku, tedy též zajištění publicity ve sbírce založených listin. Další podstatnou skutečností je, že listiny založené do sbírky listin se v rámci této sbírky listin skartují podle jiného právního předpisu v odlišných lhůtách. To vyplývá kromě jiného i z § 5 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb. ve znění novel ve spojení s § 209 odst. 4 a § 202 odst. 3 Instrukce MS č. 505/2001 – Org – Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, a především Instrukce MS č. 94/2007 – OIS-ST, kterou se vydává skartační řád pro okresní, krajské a vrchní soudy. Ve smyslu této instrukce (§ 1 odst. 2, § 2 a 4, jakož i přílohy 1 Spisový a skartační plán) činí skartační lhůta 20 let od výmazu subjektu zapsaného ve veřejném, tedy i obchodním rejstříku (navíc tyto rejstříky jsou dokumenty určenými k odevzdání do trvalé archivní péče. Podle odvolacího soudu se tedy možnost skartace účetních závěrek podle § 31 ÚčZ nevztahuje na ty účetní závěrky, jež dosud nebyly zveřejněny – uloženy do sbírky listin obchodního rejstříku. Jinak řečeno, pakliže dosud nedošlo ke zveřejnění příslušné účetní závěrky jejím uložením do sbírky listin, nevzniklo účetní jednotce právo tuto listinu podle § 31 ÚčZ skartovat. V daném případě měl odvolatel – podnikatel – fyzická osoba účetní závěrky za rok 2004 a za rok 2005 po jejich sestavení bez zbytečného odkladu zveřejnit, tedy založit do sbírky listin. Neučinil-li tak, a neučinil tak ani dodatečně po výzvě soudu prvního stupně a ani ke dni rozhodování odvolacího soudu, resp. z ničeho to nevyplývá, pak stále trvá jeho povinnost účetní závěrky za roky 2004 a 2005 zveřejnit, tedy založit do sbírky listin obchodního rejstříku.

V daném případě lhůta pro domáhání se založení účetní závěrky za rok 2004 neuplynula dnem 31. 12. 2014 a ani pro založení účetní závěrky za rok 2005 neuplynula dnem 31. 12. 2015, neuplynula ani do okamžiku rozhodování odvolacího soudu, neboť, jak výše rozvedeno, podnikatel dosud nesplnil svoji povinnost zveřejnění příslušných účetních závěrek ve sbírce listin obchodního rejstříku. Nevzniklo mu proto právo tyto závěrky skartovat. Učinil-li tak, učinil tak v rozporu se zákonem a jeho pochybení nemůže být k tíži třetím osobám, kterým je určena sbírka listin obchodního rejstříku a mají právo nahlížet do listin v nich uložených, přičemž k zajištění tohoto práva je rejstříkový soud oprávněn i povinen založení příslušných závěrek po podnikateli vyžadovat včetně ukládání pořádkových opatření – pokut. Byla-li mu tedy usnesením rejstříkového soudu ze dne 3. 8. 2016 uložena pokuta za nedoložení účetních závěrek, kromě jiného i za roky 2004 a 2005, pak tato pokuta byla z výše uvedených důvodů uložena v souladu se zákonem.

Odvolací soud v souvislosti s danou věcí poukazuje na usnesení Ústavního soudu II. ÚS 2960/15 ze dne 26. 4. 2016, jež sice řešilo situaci včasného nezaložení do sbírky listin účetních závěrek společnosti s ručením omezeným a nikoli fyzické osoby – podnikatele, jehož níže uvedený závěr je nicméně aplikovatelný i pro danou věc: „Povinnost stěžovatelky předložit potřebné listiny sice mohla vzniknout v minulosti, avšak to neznamená, že uplynutím doby stanovené pro předložení listin (srov. např. § 21a odst. 2 ÚčZ) by tato povinnost zanikla či přestala existovat, jak zřejmě dovozuje stěžovatelka. Tak tomu samozřejmě není a tato povinnost trvá i nadále, a proto může být její splnění vyžadováno a vymáháno např. i ukládáním pořádkových pokut.“

Vzhledem k časovému odstupu porušení povinnosti podnikatele a učinění výzvy, resp. uložení pokuty rejstříkovým soudem je třeba vážit, zda uložení pokuty coby pořádkového opatření vynucujícího splnění povinnosti staré, resp. vzniklé k datu rozhodnutí soudu prvního stupně již před 12 lety, odpovídá účelu zákona. Jak shora rozvedeno, účelem zákona není sankcionovat podnikatele za nesplnění jeho povinnosti, ale dosáhnout splnění jeho zákonné povinnosti založit příslušné listiny do sbírky listin. Odvolatel v daném případě nezpochybnil to, že byly zákonné povinnosti z jeho strany porušeny. Nicméně z hlediska plnění povinností rejstříkového soudu bylo na tomto soudu, aby podnikatele, jenž sám nesplnil svoji zákonnou povinnost příslušnou účetní závěrku do sbírky listin rejstříkového soudu bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti založit, k založení vyzvat. Vyzvat je rejstříkový soud povinen podnikatele k založení příslušné listiny do sbírky listin v časové a věcné souvislosti se vznikem zákonné povinnosti příslušnou listinu založit. To znamená, že ke splnění povinnosti měl být podnikatel správně vyzván v řádu týdnů či měsíců po tom, co ji nesplnil. Takováto časově a věcně související výzva rejstříkového soudu totiž skutečně zajišťuje základní funkci sbírky listin obchodního rejstříku coby rejstříku veřejného vedeného soudem, a sice umožnit publicitu ve sbírce založených listin, tedy nahlížení do sbírky listin třetím osobám. V daném případě soud prvního stupně vyzval podnikatele k založení příslušných listin do sbírky listin až po 12, resp. 11 letech od vzniku jeho povinnosti. Jak výše dovozeno, jeho povinnost založit listiny trvala i v této době a trvá doposud, nicméně z hlediska naplnění výše dovozeného účelu zákona je třeba vážit kroky, které měl, resp. má rejstříkový soud po takto dlouhé době činit, včetně výše pořádkové pokuty, kterou je namístě uložit.


Vydáno: 08. August 2018
Vloženo: 23. November 2018