JUDIKATURA - Ústavní soud

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 1904/14

V případě vyvlastňování pro potřebu výstavby silnic je v rozumném poměru k hodnotě majetku v zásadě pouze plná náhrada ve výši tržní ceny.

Vydáno: 11. August 2015

Rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 2839/14

Při rozhodování o vzniku a výši škody zástavnímu dlužníkovi v případě veřejné nedobrovolné dražby, v níž byla na základě nesprávného znaleckého posudku stanovena nižší vyvolávací cena zastavené nemovitosti, než která měla být stanovena podle správného - revizního - znaleckého posudku, je nutné vycházet z obvyklé ceny dražené nemovitosti, určené revizním znaleckým posudkem, a nikoli z ceny dosažené vydražením nemovitosti.

Vydáno: 30. June 2015

Rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 3062/14

Sankce by měla být přiměřená nejen k objektivní a subjektivní závažnosti správního deliktu, ale rovněž k osobě delikventa a jeho osobním poměrům. Vytvoření dolní hranice, a to nikoliv malou částkou, eliminuje možnost správního uvážení příslušného orgánu veřejné moci. Zmenšuje se tak možnost plastičtějšího "ohodnocení" protiprávního jednání pachatele správního deliktu a možnost diferencování závažnosti a okolností obdobného jednání různých přestupců. Uplatnění ...

Vydáno: 27. May 2015

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 4047/14

Předžalobní výzva představuje poslední upozornění dlužníka na existenci jeho závazku, na které v případě pasivity v plnění povinnosti navazuje samotné soudní řízení. Obecné soudy jsou při zkoumání náležitostí předžalobní výzvy povinny především zvážit, zda si je žalovaný vědom výše dluhu i titulu vzniku svého závazku, posoudit, zda na straně žalovaného mohly vzniknout pochybnosti o tom, který závazek má podle výzvy ...

Vydáno: 18. May 2015

Rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 415/14

Aby byly naplněny kautely spravedlivého procesu vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny, je z pohledu Ústavního soudu nezbytné, aby znalecký posudek zohlednil právě tu skutečnost, že stěžovatelka neměla umožněn přístup k budovám ve svém vlastnictví, popř., že její přístup byl omezen toliko na nutnou údržbu budov. Bylo by totiž absurdní, aby za užívání pozemku, k němuž nemá osoba, která ...

Vydáno: 24. March 2015

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 2726/14

Presumpce neviny vždy vyžaduje, aby to byl stát, kdo nese v trestním řízení konkrétní důkazní břemeno, přičemž je to nakonec obecný soud, na němž spočívá odpovědnost za náležité objasnění věci.

Vydáno: 09. April 2015

Rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 2697/13

Tato výzva, třebaže byla vyhotovena s ohledem na požadavek vyplývající z § 10 zákona č. 348/2005 Sb., veškeré náležitosti požadované § 142a o. s. ř. splňovala (obsahovala lhůtu k plnění v délce 15 dnů od doručení, byla adresována a doručena žalované a obsahovala i poučení o následcích v případě nezaplacení dluhu ve lhůtě včetně povinnosti hradit náklady řízení). Uvedená výzva, ...

Vydáno: 03. December 2013

Rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 4684/12

Dochází-li ke střetu principu ochrany dobré víry nového nabyvatele a principu ochrany vlastnického práva původního vlastníka, je nutno najít praktickou konkordanci mezi oběma těmito principy tak, aby zůstalo zachováno maximum z obou, a není-li to možné, pak tak, aby výsledek byl slučitelný s obecnou představou spravedlnosti (nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 165/11 ze dne 11. 5. 2011, N ...

Vydáno: 20. November 2013

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 1744/12

Při uplatňování nároku na náhradu škody vůči státu (veřejné moci) podle zákona č. 82/1998 Sb. platí, že promlčecí doba běží ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Pokud škoda spočívá v nemožnosti realizovat vlastnické právo poškozeného (například v důsledku příliš dlouhého vkladového řízení), nemůže promlčecí doba začít běžet dříve, než je vlastnické ...

Vydáno: 24. July 2014

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 143/11

Užíváním prostor v minulosti přidělených jako nebytové prostory, byť kolaudované jako byt, vzniká uživateli bezdůvodné obohacení. Jestliže při určení výše bezdůvodného obohacení soudy vycházely z toho, že předmětné prostory jsou bytem a podle znaleckého posudku byla výše bezdůvodného obohacení určena jako výše nájemného bytu v místě a čase obvyklého, aniž by přihlédly ke skutečnému stavu užívání, který měly zohlednit již ...

Vydáno: 01. September 2014