JUDIKATURA - Ústavněprávní a správněprávní judikatura

Rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 3185/13

Jestliže okresní soud v dědickém řízení přistoupil k vydání majetku nepatrné hodnoty, který zanechal zůstavitel, aniž by se dotázal stěžovatele jako vypravitele pohřbu, zda s jeho převzetím souhlasí, vybočil tím nejen z ústavně konformní interpretace ustanovení § 175h odst. 2 o. s. ř., ale i ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, čímž porušil ústavně zaručené právo stěžovatele ...

Vydáno: 26. November 2014

Rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 118/15

Pokud soud druhého stupně odmítl odvolání pro údajnou opožděnost a v důsledku toho se nezabýval námitkami proti rozsudku soudu prvního stupně po věcné stránce, odňal účastníkovi řízení svým postupem možnost jednat před soudem, a porušil tím ústavně zaručené právo na soudní ochranu, které je deklarováno zejména čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Vydáno: 26. November 2015

Rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 842/16

V situaci, kdy soud vyzval žalovaného k vyjádření podle § 114b odst. 1 o. s. ř. a žalovaný výzvě vyhověl podáním, při jehož odeslání došlo k chybě, v důsledku níž bylo podání odesláno nekompletní, nesmí soud vydat rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř., aniž by žalovaného vhodným způsobem upozornil, že jeho podání považuje za nedostatečné, ...

Vydáno: 19. July 2016

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 913/16

Při posuzování platnosti spotřebitelské smlouvy se obecné soudy musí zabývat celkovou vyvážeností práv účastníků smlouvy a vycházet z principu ochrany spotřebitele jako jednoho z klíčových principů současného občanského práva. Opačný postup vede k porušení práva na spravedlivý proces zaručenému článkem 36 odst. 1 Listiny.

Vydáno: 01. November 2016

Rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 934/16

Při zkoumání míry způsobilosti člověka právně jednat vychází soud v řízení o svéprávnosti podle § 38 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ze skutkových zjištění učiněných na základě posudku znalce, ovšem v souvislosti s ostatními výsledky dokazování. Bez provedení nově nařízeného znaleckého zkoumání nemůže soud dospět k dostatečnému zjištění skutečnosti, zda jsou nadále dány důvody, pro ...

Vydáno: 13. December 2016

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3966/14

Stěžovatelce bylo nutno doručit platební rozkaz, a pokud se tak nestalo a nebylo jí vůbec umožněno se k němu vyjádřit, nemohla se za ni zákonná zástupkyně svojí nečinností vzdát jejího práva na veřejné projednání věci v její přítomnosti. Není relevantní pouze vůle zákonných zástupců, ale i vůle dítěte, kterou nelze zcela pominout. Projevenou vůli dítěte je nutno posoudit s ohledem ...

Vydáno: 19. December 2016

Rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 979/13

Soudy při stanovení povinnosti splatit dlužné výživné musejí zvažovat reálné možnosti stěžovatele tento závazek vůbec splnit. Jakkoliv nelze omlouvat chování stěžovatele, který dlouhodobě přispíval na výživu dcer malou částkou, je třeba přihlédnout i k tomu, že ze strany oprávněných po stejnou dobu ani nebyla jiná částka požadována. Je samozřejmé, že stěžovatel je povinen (soudem řádně určené) dlužné výživné doplatit, avšak ...

Vydáno: 30. July 2013

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3507/16

Pouhá skutečnost, že účastník řízení ve svém dovolání neodkáže na konkrétní judikaturu Nejvyššího soudu, nýbrž toliko na přiléhavou judikaturu Ústavního soudu (v daném případě na nález sp. zn. II. ÚS 1180/14 ze dne 17. 2. 2015), nemůže vést k odmítnutí dovolání pro nemožnost pokračování v řízení z důvodu vady. Pokud Nejvyšší soud jen z tohoto důvodu dovolání pro vady odmítl, ...

Vydáno: 21. December 2016

Rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 78/06

Odstoupením od smlouvy podle § 48 odst. 2 ObčZ se – není-li právním předpisem nebo účastníky dohodnuto jinak – smlouva od počátku ruší, avšak pouze s účinky mezi jejími účastníky. Vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své vlastnické právo nabyli v dobré víře, než došlo k odstoupení od smlouvy, požívá ochrany v souladu s čl. 11 LPS a s ústavními principy ...

Vydáno: 16. October 2007

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 1041/14

Z pohledu ústavních práv nezletilých dětí je nutno zajistit, aby v soudním řízení, jehož jsou účastníky, požívaly dostatečné ochrany, která je zpravidla, není-li zde konflikt zájmů, zaručena jejich zastoupením zákonným zástupcem. Zároveň však musí být děti od jisté věkové hranice (která, jak vyplývá z nynějšího případu, nemůže být vyšší než 16 let) do řízení zapojeny a soudy nemohou komunikovat pouze ...

Vydáno: 04. December 2014