JUDIKATURA - Trestní právo - pořádek ve věcech veřejných

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 3 Tdo 1507/2017

Z hlediska trestní odpovědnosti pachatele není podstatné, zda se trestného činu dopustil v rámci lobbingu.

Vydáno: 25. July 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 509/2017

Skutečnost, že manželka soudce, který rozhoduje trestní věc obviněného, zastupuje jako advokátka protistranu obviněného v občanskoprávním sporu, který nesouvisí s předmětem daného trestního řízení, nezakládá bez dalšího důvod vyloučení soudce podle § 30 odst. 1 tr. ř. Vyloučení nemůže být založeno jen tím, že blízký příbuzný soudce přišel rovněž s obviněným do styku v rámci výkonu svého povolání, pokud tato ...

Vydáno: 17. May 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 88/2010

Jednání jako složka objektivní stránky trestného činu může mít navenek i podobu právního úkonu, jehož prostřednictvím lze – při splnění dalších podmínek trestní odpovědnosti – spáchat trestný čin. Pro posouzení otázky, zda byl takovým právním úkonem spáchán trestný čin, není podstatné to, jestli jde o úkon platný nebo neplatný, nýbrž to, za jakých okolností, v jakých souvislostech a s jakým ...

Vydáno: 10. March 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 72/2010

K naplnění zákonných znaků trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. nestačí objektivně závadný výkon pravomoci veřejného činitele a jeho zavinění ve formě úmyslu. Subjektivní stránka trestného činu se tu totiž nevyčerpává samotným úmyslem podle § 4 tr. zák. zahrnujícím to, že veřejný činitel vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu. Jednání veřejného ...

Vydáno: 17. February 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1082/2011

Znakem objektivní stránky trestného činu nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 TrZ je jednání spočívající v dlouhodobém pronásledování prováděné pachatelem taxativně vymezenými formami [pod písm. a) až e)], které jsou způsobilé vzbudit v jiném důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých. Společným jmenovatelem těchto forem je v souhrnu záměr pachatele obtěžovat ...

Vydáno: 08. September 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 1633/2014

Přečin je konstruován tak, že k jeho spáchání se vyžaduje po objektivní stránce „závažné jednání“ a po subjektivní stránce kromě úmyslného zavinění také cíl (motiv), jímž je „zmaření výkonu trestu“ nebo „zmaření účelu trestu“. Mezi jednáním pachatele a cílem tohoto jednání jako zákonnými znaky přečinu musí být adekvátní vztah spočívající v tom, že jde o takové jednání, které je způsobilé ...

Vydáno: 14. January 2015

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR