JUDIKATURA - Trestní právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 4 Tz 281/2000

Taktéž při rozhodování o vazbě v řízení o stížnosti pro porušení zákona podle § 275 odst. 3 TrŘ Nejvyšší soud zkoumá, zda je u obviněného dán některý z důvodů uvedených v ustanovení § 67 odst. 1 TrŘ. Není-li takový důvod zjištěn, rozhodne Nejvyšší soud, že se obviněný do vazby nebere.

Vydáno: 13. February 2001

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1459/2012

Z hlediska naplnění zákonných znaků přečinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 tr. zákoníku se vyžaduje, aby mezi pachatelem a týranou osobou byl vztah péče nebo výchovy. Vztah péče může vzniknout i jen fakticky, na konkludentním základě. Jeho nutnou charakteristikou je vedle stavu aktuální odkázanosti poškozeného na pachatele také jeho určitá stabilita, ale nevyžaduje se, aby týraná osoba ...

Vydáno: 19. December 2012

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 645/16

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky E. T., zastoupené JUDr. Jiřím Bláhou, advokátem se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Poděbradova 54, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2015 č. j. 3 Tdo 1042/2015-18, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze ...

Vydáno: 04. December 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 72/2010

K naplnění zákonných znaků trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. nestačí objektivně závadný výkon pravomoci veřejného činitele a jeho zavinění ve formě úmyslu. Subjektivní stránka trestného činu se tu totiž nevyčerpává samotným úmyslem podle § 4 tr. zák. zahrnujícím to, že veřejný činitel vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu. Jednání veřejného ...

Vydáno: 17. February 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1082/2011

Znakem objektivní stránky trestného činu nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 TrZ je jednání spočívající v dlouhodobém pronásledování prováděné pachatelem taxativně vymezenými formami [pod písm. a) až e)], které jsou způsobilé vzbudit v jiném důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých. Společným jmenovatelem těchto forem je v souhrnu záměr pachatele obtěžovat ...

Vydáno: 08. September 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tdo 11/2017

Skutečnost, že obviněný užívá omamné a psychotropní látky nebo je na nich závislý, sama o sobě neznamená, že není schopen náležitě se hájit vzhledem ke svým duševním vadám. Důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 2 tr. ř. v tomto případě bude dán, pokud uvedené skutečnosti měly za následek vznik duševní nemoci nebo jiného významného poškození mentálních funkcí obviněného, vyvolávající ...

Vydáno: 16. February 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tdo 344/2017

Každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku, je trestným činem. Tento závěr je však v případě méně závažných trestných činů korigován uplatněním zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, podle níž trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění ...

Vydáno: 27. September 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 1635/2015

Pokud bylo usnesení o nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v odvolacím řízení, je titulem pro odpovědnost za újmu podle § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.

Vydáno: 27. June 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 15 Tdo 1491/2016

Pokud se jedná o rozlišení značného rozsahu a velkého rozsahu, k naplnění „značného rozsahu“, zpravidla postačí velké množství získaných údajů k platebním prostředkům a v návaznosti na to desítky padělaných či pozměněných platebních prostředků a desítky neoprávněných transakcí, zatímco pro „velký rozsah“ je nutné, aby šlo o stovky případů s přihlédnutím i k dalším kritériím, zejména k časovému trvání a ...

Vydáno: 24. May 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 874/2015

V otázce toho, který orgán jedná jménem státu v případě škody způsobené v rámci trestního řízení, nedošlo ke změně podstaty právní úpravy, když podle § 9 odst. 1, za použití § 25 odst. 2 zákona č. 58/1969 Sb., jakož i podle § 6 odst. 1, 2 a 6 OdpŠk, v případě škody způsobené v rámci trestního řízení má jednat jménem ...

Vydáno: 14. June 2017

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR