JUDIKATURA - Trestní právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1049/2014

Podmínkou účinné lítosti dle § 66 trestního zákoníku je především dobrovolnost pachatele. Pachatel jedná dobrovolně tehdy, jestliže podmínky účinné lítosti plní z vlastní vůle. Dobrovolnost zde vyjadřuje svobodné rozhodnutí pachatele a vyžaduje dobrovolné aktivní jednání, které svědčí o změně jeho vnitřního postoje k vzniklému následku. Při posuzování toho, zda bylo jednání obviněného dobrovolné, tedy, že se jednalo o vlastní rozhodnutí ...

Vydáno: 26. February 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1160/2013

Pro uložení souhrnného trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku je rozhodující okamžik vyhlášení prvního odsuzujícího rozsudku (popř. doručení trestního příkazu obviněnému) soudem prvního stupně, i když byl tento rozsudek (resp. trestní příkaz) v řízení o řádném nebo mimořádném opravném prostředku zrušen, pokud toto opravné řízení skončilo pravomocným odsouzením pachatele. Není přitom významné, že obviněný nebyl přítomen vyhlášení prvního ...

Vydáno: 06. November 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1007/2014

Výkon trestu odnětí svobody je pro posuzování podmínek omezení obviněného na osobní svobodě srovnatelný s vazbou, na níž pamatuje ustanovení § 179f odst. 1 tr. ř., neboť oba tyto instituty trvají relativně delší dobu, a to na rozdíl od zadržení (srov. § 76 tr. ř.), u něhož zákon předpokládá, že podezřelý bude buď propuštěn na svobodu, nebo vzat do vazby. ...

Vydáno: 01. October 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1576/2014

Přestože je třeba vždy posuzovat individuálně se zřetelem na okolnosti a poměry pachatele, zda pachatel učinil vše potřebné, aby zabránil následku, a zda to, co vykonal, za daných okolností postačovalo k zabránění následku a bylo v příčinné souvislosti s odvrácením nebezpečí, které hrozilo zájmu chráněnému trestním zákonem, je třeba mít na paměti, že je to pachatel, který musí být tím, ...

Vydáno: 28. January 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 1633/2014

Přečin je konstruován tak, že k jeho spáchání se vyžaduje po objektivní stránce „závažné jednání“ a po subjektivní stránce kromě úmyslného zavinění také cíl (motiv), jímž je „zmaření výkonu trestu“ nebo „zmaření účelu trestu“. Mezi jednáním pachatele a cílem tohoto jednání jako zákonnými znaky přečinu musí být adekvátní vztah spočívající v tom, že jde o takové jednání, které je způsobilé ...

Vydáno: 14. January 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1509/2014

Způsobení těžké újmy na zdraví, byť z nedbalosti, v důsledku nesplnění povinnosti, k níž byl pachatel povinen, je natolik škodlivým následkem, že je zcela namístě užití prostředků trestní represe a aplikace norem trestního práva. Ani v tomto směru Nejvyšší soud obviněným vytýkaná pochybení v napadených rozhodnutích a řízení jim předcházejícím neshledal.

Vydáno: 14. January 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 15 Tdo 887/2014

Trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 tr. zákoníku není trestným činem pokračujícím, nýbrž trvajícím, pro který je typické jeho souvislé páchání nerozpadající se do dílčích útoků. Trvající trestný čin je takový čin, kterým pachatel vyvolá protiprávní stav, jež následně udržuje. Znak trvání se vyznačuje plynulostí navozeného protiprávního stavu, který existuje nepřetržitě až do jeho ukončení. ...

Vydáno: 17. December 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 937/2014

Trestného činu pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku se osoba dopustí tím, že žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě. Dražbou se rozumí jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor ...

Vydáno: 20. August 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 332/2014

Postavení obhájce je neslučitelné s postavením svědka, znalce a tlumočníka v celém trestním řízení, tzn. nejpozději od okamžiku, kdy obhájce podá svědeckou výpověď, je ze zákona vyloučen z dalšího výkonu obhajoby v téže trestní věci. Podání svědecké výpovědi zmocněnce však z dalšího zastupování poškozeného zásadně nevylučuje a je pouze na poškozeném, zda s ohledem na obsah svědecké výpovědi, kterou zmocněnec ...

Vydáno: 21. May 2014

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. pro Vás