JUDIKATURA - Trestní právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 1382/2017

Nejsou-li v konkrétní věci namístě pochybnosti o správnosti výsledku dechové zkoušky, lze považovat výsledek této zkoušky za podklad pro zjištění míry ovlivnění řidiče alkoholem. Od hodnot naměřených dechovou zkouškou není třeba paušálně odečítat nějakou veličinu.

Vydáno: 22. November 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1051/2017

Skutková podstata trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku není svou povahou odkazovací ani blanketní, proto trestnost činu přímo nepodmiňuje porušením konkrétního zákona. Pokud je v popisu skutku pachatele uveden odkaz na právní předpis, jde jen o podrobnější vymezení skutkových okolností, za nichž došlo k podvodnému jednání.

Vydáno: 20. September 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 15 Tdo 832/2016

Penále podle § 251 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, uložené v daňovém řízení za nesplnění povinnosti tvrzení pravomocným rozhodnutím správního orgánu, má povahu trestní sankce, byť sui generis, proto je třeba na ně aplikovat také čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Daňové řízení a trestní ...

Vydáno: 04. January 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tvo 27/2017

Soudce, který v řízení o vydání do ciziny rozhodoval v rámci předběžného šetření o předběžné vazbě vydávané osoby (§ 94 odst. 1 z. m. j. s.), není vyloučen z rozhodování o návrhu státního zástupce, zda je její vydání přípustné. Rozhodování o předběžné vazbě v řízení o vydání do ciziny nezakládá důvod vyloučení soudce ve smyslu § 30 odst. 2 tr. ...

Vydáno: 10. January 2018

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 514/2017

Přípravou trestného činu podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku se rozumí úmyslné vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu. Pouhou myšlenku spáchat trestný čin, která je beztrestná ve smyslu zásady cogitationis poenam nemo patitur (za samotný úmysl spáchat trestný čin se netrestá, resp. myšlenky trestu nepodléhají), nelze považovat za přípravu trestného činu; podobně je tomu zásadně i u projevu ...

Vydáno: 30. August 2017

Rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 2802/17

1. V případě prvního přezkumu trvání důvodů zabezpečovací detence počne lhůta 12 měsíců (§ 100 odst. 5 TrZ, § 357 TrŘ) běžet až od faktického započetí jejího výkonu, a nikoliv již od právní moci rozhodnutí o změně ochranné léčby na zabezpečovací detenci. 2. Zbavení osobní svobody v mezidobí mezi uplynutím lhůty pro provedení přezkumu a vydáním (opožděného) rozhodnutí ve smyslu ...

Vydáno: 22. May 2018

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 1249/2016

Při právní kvalifikaci činu obviněných manželů, kteří společným jednáním zmařili i jen částečně jednak společné závazky a jednak samostatné závazky vůči jejich věřitelům, jako trestného činu poškozování věřitele podle § 256 tr. zák. (nyní poškození věřitele podle § 222 tr. zákoníku), je třeba rozlišit, který z manželů má na základě závazkového právního vztahu vůči věřiteli postavení dlužníka, tj. zda jeho ...

Vydáno: 22. March 2017

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 1038/17

I. Při útoku na krk škrcením je podstatné pro zvážení, zda se jednalo o pokus vraždy či nikoli, míra a intenzita dušení poškozeného. Mělo-li by se jednat o vraždu či pokus vraždy v důsledku reflektorické zástavy srdce, muselo by dojít k prokázání úmyslu vztahujícího se specificky k této problematice. II. Pokus vraždy lze tedy shledat pouze v případě, kdy pachatel ...

Vydáno: 21. September 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 15 Td 36/2017

Okolnost, kde má sídlo nebo bydliště poškozený, není sama o sobě součástí zákonných hledisek pro určení místní příslušnosti soudu (§ 18 odst. 1, 2 tr. ř.). Trestný čin zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku není distančním deliktem jen proto, že poškozený má sídlo nebo bydliště v jiném místě, než ve kterém došlo k jednání pachatele. Distanční delikt je definován odlišností ...

Vydáno: 14. December 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 645/2017

V případě pokračování v trestném činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 tr. zákoníku je třeba, aby pachatel při každém z dílčích útoků způsobil alespoň částečně škodu úmyslně, byť třeba nedosahující výše škody nikoli malé, avšak musí být současně od prvního útoku veden jednotným záměrem směřujícím k úmyslnému způsobení škody nikoli malé všemi dílčími útoky v jejich ...

Vydáno: 20. September 2017

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR