JUDIKATURA - Trestní právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tvo 27/2017

Soudce, který v řízení o vydání do ciziny rozhodoval v rámci předběžného šetření o předběžné vazbě vydávané osoby (§ 94 odst. 1 z. m. j. s.), není vyloučen z rozhodování o návrhu státního zástupce, zda je její vydání přípustné. Rozhodování o předběžné vazbě v řízení o vydání do ciziny nezakládá důvod vyloučení soudce ve smyslu § 30 odst. 2 tr. ...

Vydáno: 10. January 2018

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 514/2017

Přípravou trestného činu podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku se rozumí úmyslné vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu. Pouhou myšlenku spáchat trestný čin, která je beztrestná ve smyslu zásady cogitationis poenam nemo patitur (za samotný úmysl spáchat trestný čin se netrestá, resp. myšlenky trestu nepodléhají), nelze považovat za přípravu trestného činu; podobně je tomu zásadně i u projevu ...

Vydáno: 30. August 2017

Rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 2802/17

1. V případě prvního přezkumu trvání důvodů zabezpečovací detence počne lhůta 12 měsíců (§ 100 odst. 5 TrZ, § 357 TrŘ) běžet až od faktického započetí jejího výkonu, a nikoliv již od právní moci rozhodnutí o změně ochranné léčby na zabezpečovací detenci. 2. Zbavení osobní svobody v mezidobí mezi uplynutím lhůty pro provedení přezkumu a vydáním (opožděného) rozhodnutí ve smyslu ...

Vydáno: 22. May 2018

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 1249/2016

Při právní kvalifikaci činu obviněných manželů, kteří společným jednáním zmařili i jen částečně jednak společné závazky a jednak samostatné závazky vůči jejich věřitelům, jako trestného činu poškozování věřitele podle § 256 tr. zák. (nyní poškození věřitele podle § 222 tr. zákoníku), je třeba rozlišit, který z manželů má na základě závazkového právního vztahu vůči věřiteli postavení dlužníka, tj. zda jeho ...

Vydáno: 22. March 2017

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 1038/17

I. Při útoku na krk škrcením je podstatné pro zvážení, zda se jednalo o pokus vraždy či nikoli, míra a intenzita dušení poškozeného. Mělo-li by se jednat o vraždu či pokus vraždy v důsledku reflektorické zástavy srdce, muselo by dojít k prokázání úmyslu vztahujícího se specificky k této problematice. II. Pokus vraždy lze tedy shledat pouze v případě, kdy pachatel ...

Vydáno: 21. September 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 15 Td 36/2017

Okolnost, kde má sídlo nebo bydliště poškozený, není sama o sobě součástí zákonných hledisek pro určení místní příslušnosti soudu (§ 18 odst. 1, 2 tr. ř.). Trestný čin zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku není distančním deliktem jen proto, že poškozený má sídlo nebo bydliště v jiném místě, než ve kterém došlo k jednání pachatele. Distanční delikt je definován odlišností ...

Vydáno: 14. December 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 645/2017

V případě pokračování v trestném činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 tr. zákoníku je třeba, aby pachatel při každém z dílčích útoků způsobil alespoň částečně škodu úmyslně, byť třeba nedosahující výše škody nikoli malé, avšak musí být současně od prvního útoku veden jednotným záměrem směřujícím k úmyslnému způsobení škody nikoli malé všemi dílčími útoky v jejich ...

Vydáno: 20. September 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 5 Tdo 1482/2016

Obviněný, který je jediným jednatelem i společníkem ve více společnostech s ručením omezeným, se při převádění majetku z jedné takové obchodní společnosti do jiné, pokud takovým činem poškodí či zvýhodní věřitele té obchodní společnosti, jejíž majetek převedl, nedopouští přečinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2 tr. zákoníku, může se však dopustit jiného trestného činu, ...

Vydáno: 15. February 2017

Rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 1152/17

Ústavní soud, na rozdíl od obecných soudů, zastává názor, že posuzovaný skutek, za nějž byl stěžovatel odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, vzhledem ke všem shora popsaným specifickým okolnostem nedosahuje ani dolní hranice společenské škodlivosti, aby jej vůbec bylo možno považovat za trestný čin, natož za trestný čin, za nějž by měl být stěžovatel potrestán nepodmíněným trestem odnětí svobody. Stíhané ...

Vydáno: 11. June 2018

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 3 Tdo 830/2017

Je třeba důsledně rozlišovat případy, v nichž se zásada subsidiarity trestní represe a z ní vyplývající pravidlo pro použití trestního práva jako „ultima ratio“ užijí jako interpretační pravidlo a kdy jako tzv. materiální korektiv (blíže stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu, uveřejněné pod číslem 26/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přestože se jako neoprávněný prospěch obecně označuje každé neoprávněné zvýhodnění materiální ...

Vydáno: 26. July 2017

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR