JUDIKATURA - Procesní judikatura

Rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 681/09

Výslovně však bylo Ústavním soudem potvrzeno, že tzv. dělení nároku je možné tam, kde soud v rámci odvolání rozhoduje o základu nároku a v odůvodnění vyjádří názor limitující výši nároku, neboť v takovém případě je totiž z čeho dovodit jiný skutkový základ pro tu část nároku, stran které bylo původnímu rozhodnutí vyhověno a jiný skutkový základ pro tu část výroku, ...

Vydáno: 29. October 2009

Rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 8/06

V konečných důsledcích taková právní úprava představuje i zásah do základního práva povinného na ochranu majetku zakotveného v čl. 11 odst. 1 Listiny (viz též jeden ze základních principů exekuce - princip zákonné ochrany povinného, jehož smysl spočívá v tom, že exekuce může sloužit jen k uspokojení práva oprávněného a k náhradě nákladů exekučního řízení, včetně adekvátní odměny exekutora. Nesmí ...

Vydáno: 01. March 2007

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 1310/09

stavní soud již judikoval, že poměřovat úspěch a neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech. V rozhodnutí sp. zn. IV. ÚS 1/04 ze dne 13. 1. 2005 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 8) Ústavní soud zdůraznil, že ani rozhodování o nákladech řízení ...

Vydáno: 05. August 2009

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 2492/1999

Soud prvního stupně zjevně přehlédl, že poté, co byl jeho první rozsudek ze dne 4. března 1998 odklizen kasačním usnesením odvolacího soudu ze dne 9. září 1998, již v další fázi řízení - logicky - nebylo možné vycházet se skutkových zjištění a skutkových a právních závěrů v něm formulovaných. V rozsudku ze dne 12. ledna 1999 se spokojil pouze s ...

Vydáno: 19. July 2001

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Odo 1702/2005

Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. července 1997, sp. zn. 20 Cdo 2492/99, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2002, číslo sešitu 6/2002, je nepřezkoumatelný rozsudek, jehož skutkové a právní závěry vycházejí z tzv. souhrnného zjištění, jímž se zjišťuje rozhodný skutkový stav současně na základě všech provedených důkazů, aniž se uvede, na základě kterých ...

Vydáno: 17. January 2008

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 4 Azs 176/2006

Navrhování důkazů, které mají podpořit tvrzení uvedená v žalobě, popřípadě v jejím včasném rozšíření, nelze považovat za rozšíření žaloby, a není proto omezeno lhůtou stanovenou v § 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.

Vydáno: 27. April 2007

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 1 Afs 15/2009

Pokud možnost vyměřit celní dluh neomezeně dlouho není ústavně konformní, je nutno zvážit, zda existují ve smyslu textu § 320 písm. b) celního zákona vedle daňového řádu další „obecné předpisy o správě daní a poplatků“, které by státní moci při vyměření celního dluhu stanovily časový limit. Zákon o soustavě daní, který byl jistě rovněž „obecným předpisem o správě daní a ...

Vydáno: 19. February 2009

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1908/2006

Svědek vypovídá v občanském soudním řízení o tom, co svými smysly vnímal (postřehl) o skutečnostech tvořících předmět výslechu, tedy - řečeno jinak - o tom, co viděl, co slyšel a co bezprostředně vnímal. Svědku nepřísluší, aby vnímané skutečnosti hodnotil a aby tak z nich činil o věci skutkové nebo právní závěry; svědek proto o svých skutkových nebo právních závěrech (názorech) ...

Vydáno: 03. July 2007

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 1838/2007

Překážka věci pravomocně rozhodnuté brání tomu, aby věc, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednána. O stejnou věc jde tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Není samo o sobě významné, má-li stejná osoba v různých řízeních rozdílné procesní postavení (např. ...

Vydáno: 25. June 2009

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 3441/2006

Odvolací soud se zabýval posouzením právní otázky, kterou soud prvního stupně nepovažoval vzhledem k zaujatému právnímu názoru za rozhodnou (jak výslovně vyjádřil v odůvodnění svého rozsudku), zatímco pro rozhodnutí odvolacího soudu byla právně významná. Jestliže pak odvolací soud účastníkům řízení žádným způsobem nezprostředkoval svůj právní náhled na věc, v němž bylo posouzení této otázky podstatné, v průběhu odvolacího jednání neopakoval ...

Vydáno: 28. April 2009