JUDIKATURA - Právo duševního vlastnictví

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 3474/2010

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobkyně INTERGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukověobrazových záznamů, o. s., se sídlem Praha 1, Na Poříčí 166/27, identifikační číslo osoby 00537772, zastoupené prof. JUDr. Miroslavem ...

Vydáno: 30. November 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2765/2012

Ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 221/2006 Sb. se aplikuje i na situaci, kdy se v samostatném řízení žalobce domáhá informací o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví, poté, kdy bylo pravomocně ukončeno řízení, v němž bylo vysloveno, že bylo porušeno toto právo duševního vlastnictví.

Vydáno: 23. May 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 4219/2013

V řízení o žalobě na ochranu průmyslového vzoru soud neposuzuje zápisnou způsobilost (zejména novost a individuální povahu) průmyslového vzoru, a to ani za situace, kdy tuto otázku již zkoumal Úřad průmyslového vlastnictví z jiného než žalovaným namítaného důvodu nezpůsobilosti registrace ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 207/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)tím není dotčeno.

Vydáno: 15. December 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2864/2015

Ustanovení § 47b zákona č. 111/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) konstruuje kvazilicenční omezení autorského práva, jehož účelem je vysokou školou nevýdělečné zveřejnění disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, tj. zveřejnění díla [§ 4 odst. 1 zákona č. 121/2000 (ve znění pozdějších předpisů)], které přesahuje užití školního díla pro vnitřní potřebu školy ve smyslu ustanovení § ...

Vydáno: 29. October 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2715/2015

Z ustanovení § 100 odst. 6 autorského zákona, který pouze upravuje některá dílčí kritéria, ke kterým by měl kolektivní správce přihlédnout při uzavírání smluv s uživateli předmětu ochrany, nelze dovozovat výši obvyklé licenční odměny ve smyslu § 40 odst. 4 autorského zákona.

Vydáno: 27. January 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 3375/2015

Práva plynoucí z ochranné známky vznikají zápisem ochranné známky do příslušného rejstříku, jejich obsahem je právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky anebo službami, pro které je zapsána, a bránit takovému užívání ostatním, s výjimkami uvedenými v zákoně o ochranných známkách. Jednou z výjimek je právě omezení vlastníka ochranné známky právy třetích osob k obchodní firmě. Kolizi těchto práv ...

Vydáno: 08. March 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 1184/2013

Článek 11 věta třetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „prostředník, jehož služby jsou užívány třetími osobami k porušování práva duševního vlastnictví“ ve smyslu tohoto ustanovení, zahrnuje osobu, která má pronajatu tržnici a jednotlivá prodejní místa v této tržnici pozajímá trhovcům, z ...

Vydáno: 28. July 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 5008/2014

30 Cdo 5008/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobkyně Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl o. s., se sídlem v Praze 1 – Nové Město, Žitná ...

Vydáno: 25. March 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 1612/2014

Je-li proto celním úřadem zboží v celním režimu vnější tranzit zadržené s podezřením na porušení práva duševního vlastnictví, tíží důkazní břemeno k tvrzení, že zboží je určeno k uvedení na vnitřní trh členského státu Evropské unie žalobce, tj. toho, kdo tvrdí, že jeho práva duševního vlastnictví jsou porušována.

Vydáno: 17. December 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2044/2013

Otázku zaměnitelnosti či klamavosti ochranné známky je třeba posuzovat z hlediska průměrného spotřebitele. Nejvyšší soud průměrného spotřebitele definoval jako zákazníka, který má dostatek informací, je v rozumné míře pozorný a opatrný, a to s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory, a lze od něho očekávat, že přihlédne k podstatným rozdílům mezi značkami, označením výrobků apod. Při posuzování zaměnitelnosti tak ...

Vydáno: 20. February 2014