JUDIKATURA - Pracovní právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 4429/2013

Přímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy je, bylo, nebo by bylo, na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů (§ 1 odst. 4 zák. práce), se zaměstnancem zacházeno nevýhodněji či výhodněji než s jiným zaměstnancem (§ 1 odst. 6 zák. práce). Nepřímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup zaměstnavatele znevýhodňuje či zvýhodňuje ...

Vydáno: 18. December 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 403/2014

Prodlení zaměstnavatele se splněním práva zaměstnance na mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu nenastává již tehdy, jestliže si zaměstnanec nevybere bez vážných důvodů mzdu, plat nebo náhradu mzdy nebo platu ve stanoveném pravidelném termínu výplaty a na pracovišti (nebyla-li dohodnuta jiná doba nebo jiné místo výplaty) nebo jestliže zaměstnavatel nezašle zaměstnanci, který se nemohl dostavit k výplatě z vážných ...

Vydáno: 15. January 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 385/2014

Pracovněprávní vztahy jsou právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli [§ 1 písm. a) zák. práce]. Individuální pracovněprávní vztahy vznikající v souvislosti s výkonem závislé práce zaměstnance pro zaměstnavatele však nevznikají jen mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale i mezi zaměstnavatelem a dalšími osobami (např. pozůstalými nebo dědici po zemřelém zaměstnanci). Pracovněprávní vztahy současně nejsou omezeny jen ...

Vydáno: 18. December 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 298/2013

Schválil-li insolvenční soud oddlužení zaměstnance plněním splátkového kalendáře, je zaměstnavatel od doručení usnesení insolvenčního soudu povinen provádět ze mzdy, platu nebo náhrady mzdy či platu stanovené srážky a zasílat je insolvenčnímu správci bez zřetele k tomu, zda rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci. I když se výplata stanovené části mzdy, platu nebo náhrady mzdy ...

Vydáno: 16. December 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 983/2013

Zaměstnanci, který uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o rozvázání pracovního poměru, přísluší – bez ohledu na to, co bylo v této dohodě uvedeno jako důvod rozvázání pracovního poměru a zda byl v době uzavření dohody zařízením závodní preventivní péče vydán lékařský posudek o způsobilosti zaměstnance k práci - odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku, jestliže bude zjištěno, že zaměstnanec v ...

Vydáno: 21. January 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 2006/2011

Mezi příjmy, které plynou zaměstnanci v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce patří mj. i náhrady za ztrátu příjmů ze závislé činnosti [v případě sporu mezi zaměstnancem (i bývalým) a zaměstnavatelem vyplacené až na základě soudního rozhodnutí jako náhrada mzdy], a to včetně úroků z prodlení. Úroky z prodlení je tedy nutno zdanit stejně jako příjem ze závislé činnosti ...

Vydáno: 24. April 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1518/2010

Odvolací soud správně uvádí, že, nastoupil-li zaměstnanec, který po rozvázání pracovního poměru oznámil svému zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, do zaměstnání u jiné fyzické nebo právnické osoby, protože mu zaměstnavatel neumožnil, aby konal (až do pravomocného skončení soudního řízení o neplatnost výpovědi nebo do doby, než dojde k platnému rozvázání pracovního poměru jinak) práce podle pracovní ...

Vydáno: 15. February 2011

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 3 Ads 119/2010

Vzhledem k neexistenci pracovního poměru nevznikl v období od 23. 2. do 6. 9. 2006 ani pojistný poměr podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 54/1956 Sb., neboť podle tohoto ustanovení je účast na nemocenském pojištění vázána právě na existenci pracovního poměru. Žalobce byl u OSSZ Olomouc přihlášen k nemocenskému pojištění od 23. 2. 2006 z titulu činnosti ...

Vydáno: 09. December 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2001/2008

Podstatné je, že zákon připouští, aby místo zaměstnavatele činili právní úkony v pracovněprávních vztazích nejen jeho zaměstnanci, ale i další „osoby jimi pověřené“. Pracovněprávní úkony takto pověřeného člena představenstva družstva, pro které je předepsána písemná forma, proto již nevyžadují další kontrasignaci jiným členem představenstva, neboť – jak uvedeno výše – ustanovení § 243 odst. 3 obch. zák. nelze vztáhnout na ...

Vydáno: 22. September 2009

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 4066/2008

Nelze proto upírat zaměstnavateli oprávnění, aby v období po výzvě k odstranění nedostatků v práci sám rozhodl, že již nebude déle vyčkávat a přistoupí k výpovědi, neboť zjištěné závady nebyly odstraněny, anebo v případě, došlo-li k jejich odstranění, že vyčká, zda zlepšení pracovních výsledků zaměstnance vykazuje stabilnější úroveň a nebylo jen dočasným, krátkodobým a ojedinělým výkyvem v jinak neuspokojivé úrovni ...

Vydáno: 22. September 2009