JUDIKATURA - Pracovní právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2376/2015

Zaměstnavatel nemůže dát výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 73a odst. 2 věty druhé zák. práce na základě fikce výpovědního důvodu podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce zaměstnanci, který byl odvolán z vedoucího pracovního místa nebo který se tohoto místa vzdal, jestliže se s ním při jeho jmenování na vedoucí pracovní místo nebo při uzavření dohody o ...

Vydáno: 05. May 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2457/2015

Okruh nadbytečných zaměstnanců může být v rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně vyjádřen nejen druhem práce sjednaným nebo vykonávaným jednotlivými zaměstnanci, nýbrž jakýmkoli jiným způsobem (uvedením profesní skupiny, platové třídy, organizačního útvaru, který se zrušuje apod.), z něhož bude s určitostí patrno, která pracovní místa (jaký jejich počet) považuje zaměstnavatel nadále za nepotřebná. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, pak rozhoduje ...

Vydáno: 24. March 2016

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 5126/2014

ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně Bc. G. F., zastoupené JUDr. Oldřichem Benešem, advokátem se sídlem v Ostravě Mariánských Horách, Mojmírovců č. 805/41, proti žalovanému Trigema Development s. r. o. se sídlem v Praze 5 Stodůlkách, Bucharova č. ...

Vydáno: 15. October 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 5433/2014

Právní předpis je třeba vykládat nejen podle jeho jazykového vyjádření, ale také (a především) systematickým a logickým výkladem s přihlédnutím k jeho smyslu a účelu. Protože kompenzaci poskytovanou Úřadem práce podle ustanovení § 44b odst.1 zákona o zaměstnanosti nemůže obdržet uchazeč o zaměstnání, kterému jeho poslední zaměstnavatel (řádně a včas) vyplatil odstupné (§ 67 zák. práce), je (v zájmu rovnosti ...

Vydáno: 02. September 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1424/2014

Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci tím, že podle pokynu zaměstnavatele odmítá v pracovní době osobně konat práce podle pracovní smlouvy (nebo vůbec nastoupit do práce a být přítomen na svém pracovišti), se může zaměstnanec dopustit mimo jiné jen tehdy, má-li podle pokynu zaměstnavatele vykonávat ty práce, pro jejichž výkon je (objektivně) zdravotně způsobilý. ...

Vydáno: 26. May 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2930/2014

Právní předpisy nestanoví povinnost zaměstnance, aby při práci používal pouze oděv určený zaměstnavatelem. Protože takovou povinnost nesmí stanovit ani pracovní řád, který jen rozvádí ustanovení zákoníku práce, popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, nemůže zaměstnanec nepoužíváním pracovního oděvu určeného zaměstnavatelem porušit povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.

Vydáno: 25. June 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 905/2014

Pracovní smlouva, kterou se zakládá pracovní poměr, musí obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být sjednaný druh práce vykonáván, a den nástupu do práce (srov. § 34 odst. 1 zák. práce). Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně (§ 34 odst. 3 zák. práce); protože právní úkon, který nebyl ...

Vydáno: 24. February 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2005/2014

Nemá-li být zmařen účel zahlazení odsouzení, popřípadě vzniku fikce zahlazení ze zákona, zaměstnanec není povinen informovat zaměstnavatele o svém odsouzení za trestný čin, jestliže se na něj podle zákona hledí, jako by nebyl odsouzen, a že zaměstnavatel ani není oprávněn takovou informaci od zaměstnance vyžadovat.

Vydáno: 21. May 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 4123/2013

Limit pro odvolání vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu z funkce však nespočívá jen ve stanovení důvodů, pro něž (pouze) tak lze učinit. Zákon zároveň stanoví i časový úsek, v němž tak může zaměstnavatel učinit. Odvolání vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu z funkce pro porušení povinností musí být učiněno v přiměřené časové souvislosti s takovým porušením povinností. Kdyby tomu tak nebylo, ...

Vydáno: 31. March 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1924/2013

Zaměstnanci lze vytýkat porušení obecné prevenční povinnosti ve smyslu ustanovení § 249 odst. 1 zák. práce – jak již bylo naznačeno výše – tehdy, nepočíná-li si vzhledem ke konkrétním pracovním podmínkám i k dané časové a místní situaci tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku. Závisí-li způsob plnění obecné prevenční povinnosti zcela na úvaze zaměstnance, lze mu vytýkat porušení této ...

Vydáno: 09. March 2015