JUDIKATURA - Obchodní právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2790/2012

Základní kapitál představuje peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků a jako součást vlastního kapitálu se v rozvaze vykazuje na straně pasiv. Základní kapitál zobrazuje, jak velké jsou vnitřní zdroje společnosti, popř. jakou hodnotu má majetek, který společníci do společnosti vnesli, není však představován penězi ocenitelnými hodnotami, které byly (jakožto nepeněžitý vklad) vloženy do společnosti; jeho součástí je ...

Vydáno: 13. August 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3701/2012

Posouzení, jaké důvody lze považovat za závažné ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák., se odvíjí od účelu označeného ustanovení. Takovým důvodem mohou být – jak přiléhavě uvádějí dovolatelé – důvodné a vážné pochybnosti o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma. Naproti tomu pouhá absence některých údajů ...

Vydáno: 17. December 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 3581/2012

O závislé smlouvy ve smyslu ustanovení § 275 odst. 2 obch. zák. nejde v případě, kdy jde pouze o jistou ekonomickou spjatost“ daných smluv. Za smlouvy závislé lze považovat ty, u nichž se závislost týká jejich vzniku a zániku. Tedy smlouvy jsou závislé v případě, že vznik jedné z nich, pokud by nevznikla i druhá smlouva, nemá hospodářský smysl a ...

Vydáno: 14. January 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 938/2012

Převádí-li prodávající akcii obsahující všechny zákonem (a případně stanovami) stanovené náležitosti a bez právních vad, je třeba jeho plnění považovat zásadně za řádné, není-li stranami ujednáno něco jiného. Lze si tak např. sjednat jako „vlastnost“ akcie i určité „vlastnosti“ podniku společnosti (emitenta akcie); předpokladem pro to, aby takové vlastnosti podniku společnosti bylo možné považovat za sjednané (vymíněné) vlastnosti akcie, je ...

Vydáno: 26. March 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 475/2012

Vyjádření příslibu dluh zaplatit je esenciální náležitostí toliko uznání dluhu ve smyslu § 558 obč. zák. Pokud písemný projev vůle dlužníka obsahuje uznání dluhu co do důvodu i výše a absentuje v něm výslovný příslib zaplacení dluhu, je důsledkem tohoto úkonu pouze přetržení promlčecí doby podle § 110 odst. 1, věty druhé, obč. zák.; vyvratitelná právní domněnka trvání dluhu ve ...

Vydáno: 30. May 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2751/2012

V § 66b odst. 2 a 3 obch. zák. jsou pak upraveny vyvratitelné právní domněnky jednání ve shodě, založené na „kvalifikovaných“ vztazích tam vypočtených osob, jež odůvodňují závěr, že jejich jednání (neprokážou-li dotčené osoby opak) naplňuje znaky jednání ve shodě ve smyslu § 66b odst. 1 obch. zák.

Vydáno: 30. September 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3677/2012

Zanikne-li společníku účast ve společnosti s ručením omezeným, zaniká i jeho oprávnění zastupovat společnost podle § 131a obch. zák., a to i v řízeních, v nichž za společnost již podal žalobu.

Vydáno: 18. September 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 2440/2014

Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem; zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání.Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní úkony (§ 34 a násl. obč. zák.) je k jeho platnosti třeba písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh a uvedení důvodu dluhu a jeho výše, zákon však ...

Vydáno: 13. August 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 1912/2012

Nejde o závislé smlouvy v případě, kdy se jedná „pouze o jistou ekonomickou spjatost“ určitých smluv. Za smlouvy závislé lze naproti tomu považovat ty, u nichž se závislost týká jejich vzniku a zániku. Jinak řečeno, závislé jsou smlouvy, kdy vznik jedné z nich, pokud by nevznikla i druhá smlouva, nemá hospodářský smysl a současně zánik jedné ze smluv bez splnění ...

Vydáno: 27. June 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2410/2011

Úrok z prodlení, na rozdíl od poplatku z prodlení, je příslušenstvím této pohledávky, není samostatným nárokem a jako příslušenství je vázán na jistinu. Je proto zcela běžně přiznáváno právo na úroky z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu, a též ručení žalovaného se vztahuje i na tento úrok, pokud nebyl převedený závazek splněn včas.

Vydáno: 27. February 2013

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR



KATEGORIE