JUDIKATURA - Obchodněprávní judikatura

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 692/2011

Zajišťuje-li směnka, o jejímž zaplacení bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, pohledávku z titulu smluvní pokuty, jež má obchodní povahu, a má-li žalovaný ve vztahu k žalobci obecně k dispozici kauzální námitky, může se povinnosti zaplatit směnku „ubránit“ námitkou, že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká (a jsou dány důvody, pro které ji soud může snížit - § 301 obch. zák.).

Vydáno: 29. April 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2838/2011

Byla-li újma způsobená zásahem do základních práv společníka sanována již tím, že soud vyslovil neplatnost napadených usnesení přijatých postupem podle § 130 obch. zák., nemohlo společníku vzniknout právo na přiměřené zadostiučinění.

Vydáno: 29. April 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 2531/2012

V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uzavřel, že kumulativní novace týkající se smlouvy o úvěru nemá vliv na běh desetileté objektivní promlčecí doby počítané ode dne původní splatnosti závazku dlužníka vrátit poskytnutý úvěr s úroky.

Vydáno: 29. October 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2834/2012

Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že jedním z předpokladů (řádného) konání valné hromady společnosti s ručením omezeným je ustavení jejích zákonem předepsaných funkcionářů. V tomto směru vymezuje nezbytné minimum citované ustanovení § 129 odst. 3 obch. zák. Tato kogentní úprava představuje pro jednatele (pověřeného společníka), který zahájil valnou hromadu, časové a věcné omezení jeho působení ve funkci toho, kdo ...

Vydáno: 29. January 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2905/2012

Vzhledem k tomu, že ručitel, jemuž vznikla povinnost splnit dluh (jiný závazek), je – jak vyplývá z uvedeného - dlužníkem věřitele ve smyslu ustanovení § 42a občanského zákoníku a že věřitel je oprávněn domáhat se po něm splnění celého dluhu, jsou pro posouzení právních úkonů ručitele z hlediska jejich odporovatelnosti významné okolnosti týkající se ručitele a jím učiněných právních úkonů, ...

Vydáno: 11. July 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 32/2011

Nabyl-li dlužník vlastické právo k věci zatížené zástavním právem až v průběhu insolvenčního řízení, v době po marném uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek (a ustanoveními o možných změnách pořadí přihlášených pohledávek), neznamená to, že by věřitel, který svou pohledávku řádně a včas přihlásil, byl bez dalšího zbaven práva dovolat se zajištění. Insolvenční soud je povinen takového ...

Vydáno: 28. March 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 ICdo 12/2012

Neplatné ujednání o úplatě ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje neplatnost smlouvy jako celku. Nejvyšší soud již formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku, když z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část ...

Vydáno: 28. February 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3817/2012

Údaj místa, kde má být placeno, musí být na směnce vyznačen způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, kde má výstavce směnky vlastní povinnost plnit a majitel směnky právo plnění vyžadovat případná odchylka od "úředně zavedeného" označení platebního místa (obce), nemající za následek vznik takových pochybností, není významná a není důvodem neplatnosti směnky.

Vydáno: 28. February 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 147/2011

Popírá-li konkursní věřitel nebo správce konkursní podstaty výši pohledávky nebo její pořadí, musí uvést, jak vysoká je podle něj přihlášená pohledávka, popř. jaké pořadí má pohledávka v konkursu mít; jinak popření pohledávky nemůže vyvolat zamýšlené procesní účinky.

Vydáno: 23. January 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2569/2010

V souladu s konstantní judikaturou dovolacího soudu je při zkoumání dobré víry nutné, aby kupující prokázal, že využil dostupné prostředky k tomu, aby se přesvědčil, že prodávající je skutečně vlastníkem prodávané věci, např. prověřením osoby prodávajícího, dokladem o předchozím nabytí prodávaného zboží apod. toto zejména platí, jsou-li s ohledem na okolnosti případu pochybnosti o dobré víře kupujícího.

Vydáno: 24. October 2012