JUDIKATURA - Obchodněprávní judikatura

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 61/2017

Pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího (§ 556 odst. 1 věta první o. ...

Vydáno: 31. October 2017

Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci 2 VSOL 358/2014

Důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 insolvenčního zákona je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením § 225 odst. 4 nebo s ustanovením § ...

Vydáno: 27. June 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 66/2014

Jestliže insolvenční soud v rozporu s úpravou obsaženou v § 148 odst. 1 a § 316 insolvenčního zákona prohlásil konkurs na majetek dlužníka dříve, než dlužníku uplynula lhůta k podání návrhu na povolení reorganizace a předložení reorganizačního plánu, nebrání zrušení nesprávně vydaného usnesení o prohlášení konkursu okolnost, že v době rozhodování odvolacího soudu již lhůta k podání návrhu na povolení ...

Vydáno: 31. August 2016

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 4 As 60/2018

Nekalou obchodní praktiku ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, představuje jednání zadavatele, který zadá vysílání teleshopinngového bloku, jehož součástí je interaktivní soutěž, která nemá objektivně vyřešitelné či rozklíčovatelné řešení.

Vydáno: 20. April 2018

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3619/2009

Aby bylo možno určité osoby považovat za jednající ve shodě ve smyslu ustanovení § 66b odst. 1 obch. zák., musí jejich vzájemné srozumění směřovat k nabytí, postoupení, výkonu či jiné dispozici s hlasovacími právy v určité osobě a k tomuto cíli musí být směřováno proto, aby osoby takto jednající ovlivnily chování této osoby. Teprve tehdy, jsou-li splněna všechna uvedená kriteria, ...

Vydáno: 26. January 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 5291/2015

Pro posouzení, zda jednatel společnosti s ručením omezeným ručí za závazek společnosti podle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 6 obch. zák., není významné, zda jsou splněny předpoklady vzniku jeho odpovědnosti za škodu způsobenou věřitelům porušením povinnosti podat insolvenční návrh (§ 98 a § 99 insolvenčního zákona).

Vydáno: 15. June 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 1734/2016

Advokát neodpovídá za škodu, jestliže na pokyn klienta, poučeného o možných důsledcích, zvolí z možných procesních strategií (kdy všechny nesou určitá rizika) tu, jež v důsledku okolností, které advokát nemohl předem znát ani ovlivnit, nevedla k úspěchu v soudním sporu.

Vydáno: 27. September 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 3910/2016

I když insolvenční správce zapsal celý výtěžek dražby nemovitostí povinného provedené soudním exekutorem včetně nákladů exekuce do soupisu majetkové podstaty, může exekutor vydat usnesení o tom, že se vymožené plnění vydává insolvečnímu správci po odpočtu nákladů exekuce, aniž by byl nucen podat žalobu o vyloučení nákladů exekuce z majetkové podstaty.

Vydáno: 03. January 2017

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 4403/2014

Článek 22 bod 2 nařízení Brusel I musí být vykládán v tom smyslu, že v případě návrhu, jako je návrh na přezkoumání přiměřenosti protiplnění, které je hlavní akcionář společnosti povinen poskytnout jejím menšinovým akcionářům v případě nuceného přechodu jejich akcií na tohoto hlavního akcionáře, je dána výlučná příslušnost soudů členského státu, na jehož území má tato společnost sídlo.

Vydáno: 27. March 2018

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 A 246/2013

I. Povinný subjekt nemůže odepřít poskytnutí znaleckého posudku vztahujícího se k jeho působnosti s poukazem na § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Znaleckou činnost je třeba vnímat jako odbornou činnost, která se ze své podstaty musí opírat o věrohodné a verifikovatelné metodologické postupy, jež jsou příslušným odborným kruhům známy. Princip znalecké činnosti tedy ...

Vydáno: 17. February 2017