JUDIKATURA - Občanské právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 938/2002

Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset ...

Vydáno: 20. February 2003

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 643/04

Není pochyb o tom, že námitka promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje, ale mohou nastat situace (např. v poměru mezi nejbližšími příbuznými), že uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na vydání bezdůvodného obohacení v důsledku uplynutí promlčecí doby bylo nepřiměřeně tvrdým postihem ...

Vydáno: 06. September 2005

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 3412/2011

Má-li poskytované odškodnění kompenzovat stav nejistoty, ve které byl poškozený nepřiměřeně dlouhým řízením udržován a újmě spojené s touto nejistotou má odpovídat forma a případná výše odškodnění. Výše zadostiučinění musí především odpovídat významu předmětu řízení pro poškozeného (např. výši požadované-žalované částky s příslušenstvím). Je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, ...

Vydáno: 09. October 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 632/2005

Skutečnost, že žalovaná částku rovnající se první splátce úvěru „odepsala“ z běžného účtu úpadkyně o dva dny dříve, než byla oprávněna učinit, nemá na existenci právního důvodu pro plnění úpadkyně vůči žalované vliv a už vůbec neznamená, že by se v rozsahu takového „plnění“ mohla žalovaná na úkor úpadkyně obohatit. Navíc o majetkovou újmu na straně úpadkyně a bezdůvodné obohacení ...

Vydáno: 30. January 2007

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2290/2012

Zřizuje-li se zástavní právo pro budoucí pohledávku, která je určena jen údaji o osobách věřitele a dlužníka a druhovým vymezením, odpovídá této nižší míře určitosti vymezení zajišťované pohledávky v zástavní smlouvě a z ní vyplývající vyšší míře nejistoty účastníků zástavní smlouvy o době vzniku a výši zajišťované pohledávky, aby zástavní právo bylo omezeno určením doby, na kterou se zřizuje, a ...

Vydáno: 27. August 2013

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 131/00

Právní teorie i soudní praxe je jednotná v názoru, že peněžitá pohledávka je vztahem závazkovým (srov. § 488 a násl. obč. zákoníku), a nikoliv právem věcným, a tudíž ani nemůže požívat ochrany, která je ústavně zaručena právu vlastnickému.

Vydáno: 01. June 2000

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 1571/2010

Je-li hlavním účelem ustanovení § 43c odst. 1 a 2 a § 45 odst. 1 obč. zák. - jak správně uvedl odvolací soud - ochrana oferenta před nejistotou, zda a kdy oblát ofertu přijal, pak tento účel nemůže bránit tomu, aby oferent výslovně vyjádřil svou vůli být vázán akceptovaným návrhem i za jiných - předem sjednaných - podmínek; jinak řečeno, ...

Vydáno: 16. January 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2798/2011

Pokud v důsledku skončení nájmu pozemku žalovaným nastane střet práv žalobce jako vlastníka pozemku s právy žalovaného jako vlastníka stavby, která není stavbou neoprávněnou a ke které je přístup jen přes pozemek žalobce, může být žalobci výkon práva, jímž by bránil žalovanému v užívání uvedené stavby, odepřen pro jeho rozpor s dobrými mravy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. dubna ...

Vydáno: 19. June 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 3757/2009

V projednávané věci byly zástavy (předmět zástavního práva) v zástavní smlouvě ze dne 8.12.2004, sepsané formou notářského zápisu, označeny jako "zásoby léčiv umístěné ve skladu lékárny Za Chlumem na adrese Bílina, Za Chlumem 814" a jako "zásoby léčiv umístěné ve skladu lékárny V Komesu na adrese Most, Moskevská 1/14". I když (nepochybně) bylo možné předmět zástavního práva označit ve smlouvě ...

Vydáno: 20. January 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 3337/2010

Zásadní otázkou tak je posoudit, zda úprava promlčení obsažená v občanském zákoníku v § 101 a násl. je právě těmi jinými ustanoveními směřujícími k ochraně spotřebitele, která měl zákonodárce při zavedení ustanovení § 262 odst. 4 části věty první za středníkem obch. zák. do našeho právního řádu na zřeteli. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nikoliv. Ustanovení § 262 odst. ...

Vydáno: 24. July 2012

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR



KATEGORIE