JUDIKATURA - Občanské právo

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 1616/2014

Z judikatury ESLP a SDEU nevyplývá, že jednoinstančnost a písemnost rozhodčího řízení je bez dalšího v rozporu s požadavky na spravedlivý proces, nebo v rozporu se směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (ESLP vychází z možnosti dobrovolného vzdání se práva, které se vztahuje jak na opravné prostředky, tak na ústní projednání; z ...

Vydáno: 29. September 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 3873/2012

Právo na úroky, i když jsou příslušenstvím pohledávky, je relativně samostatným právem, které oprávněný může (ale také nemusí) současně uplatnit s jistinou. Důsledky stavení promlčecí doby dle § 402 obch. zák. stíhají jen to právo, ohledně kterého bylo zahájeno soudní řízení nebo které bylo uplatněno v již zahájeném soudním řízení. Bylo-li proto v soudním řízení ukončeném rozsudkem uplatněno pouze právo ...

Vydáno: 06. January 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2707/2013

Jestliže v této věci odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, je třeba v prvé řadě vyjít z toho, že žalobce byl v řízení úspěšný. Dovolací soud na tomto místě vychází ze závěrů obsažených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 5210/2009, dle ...

Vydáno: 05. February 2014

Rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 143/11

Užíváním prostor v minulosti přidělených jako nebytové prostory, byť kolaudované jako byt, vzniká uživateli bezdůvodné obohacení. Jestliže při určení výše bezdůvodného obohacení soudy vycházely z toho, že předmětné prostory jsou bytem a podle znaleckého posudku byla výše bezdůvodného obohacení určena jako výše nájemného bytu v místě a čase obvyklého, aniž by přihlédly ke skutečnému stavu užívání, který měly zohlednit již ...

Vydáno: 01. September 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 1147/2012

Má-li být s členstvím v družstvu spojen i nájem družstevního bytu (nejde-li tedy o tzv. „nebydlícího člena“ bytového družstva), nelze rozhodnutí o určení členství odtrhnout od rozhodnutí o určení nájemního vztahu.

Vydáno: 10. September 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 4321/2013

Aby mohla začít běžet prekluzivní doba k uplatnění práva na náhradu škody podle § 683 obč. zák., musí být pronajímateli předmět nájmu nabídnut k převzetí. Nepřevezme-li jej s poukazem na jeho poškození (ačkoliv je povinen jej od nájemce převzít), běží prekluzivní doba ode dne, kdy mu ji nájemce takto skutečně nabídl k převzetí. Za den vrácení pronajaté věci se považuje ...

Vydáno: 30. July 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2600/2014

Součástí podmínek splatnosti jednotlivých splátek může být i určení, že pro nesplnění některé splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek pohledávky najednou. Splatnost celé pohledávky (tzv. ztráta lhůt nebo ztráta výhody splátek) nenastává přímo ze zákona, ale záleží na věřiteli, zda toto právo uplatní, tedy zda vyzve dlužníka k zaplacení celého zbytku, popř. zda podá u soudu žalobu na plnění. ...

Vydáno: 29. July 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 4017/2013

Zákon neomezuje prodávajícího spoluvlastníka poté, co zaniklo předkupní právo oprávněného, v nakládání s podílem jinak než tím, že prodej nesmí uskutečnit za podmínek (cena, splatnost, příp. dalších) podstatně odlišných od těch, které byly obsahem nabídky. Nesprávný je tedy názor žalobkyně, že tohoto práva musí využít (a podíl prodat) „v určité z hlediska časového přiměřené době, jinak mu toto právo zanikne.“ ...

Vydáno: 30. April 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2637/2010

Obligatorní náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí dle § 289 odst. 1 obch. zák. je, že předmět plnění budoucí smlouvy musí být určen alespoň obecně, tedy základním (rámcovým) vymezením. Určení musí být natolik konkrétní, aby předmět plnění budoucí smlouvy byl ve všech základních rysech určen tak, jak to odpovídá potřebám v daném případu a aby bylo možno objektivně posoudit splnění závazků ...

Vydáno: 27. November 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 493/2013

V otázce, kdy nastává prodlení solidárních dlužníků, vychází právní dogmatika i judikatura z tzv. teorie plurality. Podle ní má věřitel vůči každému ze solidárně odpovědných dlužníků samostatnou pohledávku a může vymáhat splnění dluhu v celém rozsahu nebo jeho část vůči jednomu nebo několika nebo všem spoludlužníkům, a to současně nebo postupně. Splněním dluhu jedním ze spoludlužníků způsobuje vůči věřiteli zánik ...

Vydáno: 25. June 2014

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR



KATEGORIE