JUDIKATURA - Nejvyšší správní soud

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 6 As 43/2017

Politické strany a politická hnutí nejsou veřejnými institucemi ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a nejsou proto subjekty povinnými poskytovat informace podle citovaného zákona.

Vydáno: 03. August 2017

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 9 As 163/2016

Pro vznik odpovědnosti za správní delikt dle § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, dle kterého se právnická osoba dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce, pokud „nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce", je nezbytné posuzovat porušení objektu (právem chráněného zájmu) daného správního deliktu, kterým je ...

Vydáno: 29. June 2017

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 5 As 32/2008

I. Nelze automaticky vinit ze spáchání přestupku dle § 22 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, porušením povinnosti stanovené v § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, řidiče automobilu, který, jakkoli nestandardní chování chodců ve vozovce předvídá a počíná si s maximální opatrností, nemůže již střetu nijak zabránit. Zavinění obviněného ze spáchání ...

Vydáno: 28. August 2008

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 4 As 60/2018

Nekalou obchodní praktiku ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, představuje jednání zadavatele, který zadá vysílání teleshopinngového bloku, jehož součástí je interaktivní soutěž, která nemá objektivně vyřešitelné či rozklíčovatelné řešení.

Vydáno: 20. April 2018

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 6 As 169/2017

Rozsudek Nejvyšší správní soud rozhodl v právní věci žalobce: Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., se sídlem P., proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída B., týkající se žaloby proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 3. 12. 2015, č. j. ÚOHS-R250/2014/VZ-37034/2015/323/RBu, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 5. 2017, č. j. ...

Vydáno: 28. February 2018

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 10 Afs 33/2017

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Michaely Bejčkové a Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: MAJORITY PETROL, s. r. o., se sídlem Dobroměřice 470, zast. JUDr. Martinem Vychopeněm, advokátem se sídlem Masarykovo náměstí 225, Benešov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ...

Vydáno: 21. December 2017

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 5 As 140/2014

V rámci zjišťování existence veřejně přístupné účelové komunikace je nezbytné posoudit splnění podmínky nutnosti komunikační potřeby i v případě, že právní předchůdce vlastníka komunikace souhlasil s jejím veřejným užíváním.

Vydáno: 30. March 2017

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 1 As 187/2012

...právnická osoba nemůže být osvobozena od soudních poplatků v případech, jestliže s jejím předmětem činnosti úzce souvisí potřeba zapojovat se to soudních řízení a vynakládat soudní poplatky. Je-li „soudní agenda“ běžnou a nedílnou součástí činnosti právnické osoby, musí uspořádat své majetkové poměry tak, aby měla k dispozici nezbytné finanční prostředky.

Vydáno: 04. April 2013

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 1 As 183/2012

Smyslem stanovení maximální povolené rychlosti pro jízdu v obci (§ 18 odst. 4 zákona o silničním provozu) je ochrana života, zdraví a majetku obyvatel obce a účastníků provozu na pozemních komunikacích, jakož i zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy. Obec je v § 2 písm. cc) zákona o silničním provozu vymezena primárně jako zastavěné území. Právě zastavěnost představuje základní a klíčový ...

Vydáno: 20. March 2013

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 1 Afs 91/2010

Přenechání předmětu půjčky věřitelem dlužníkovi je právní skutečností zakládající závazkový právní vztah ze smlouvy o půjčce, není ovšem závazkovou povinností věřitele. Věřitel tak poskytnutím peněžních prostředků dlužníkovi žádný závazek nehradí, není proto poskytovatelem platby ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti.

Vydáno: 23. February 2011