JUDIKATURA - Nejvyšší soud ČR

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 1839/2000

Dovolatelům nelze přisvědčit v tom, že v uplatnění nároku z dohody ze dne 4. 2. 1994 současně či před uplatněním nároku ze směnky jim bránilo ustanovení § 334 obch. zák. (podle tohoto ustanovení otevření akreditivu, jakož i vystavení směnky nebo šeku, prostřednictvím kterých má být podle smlouvy splněn peněžitý závazek, nemají vliv na trvání tohoto závazku. Věřitel je však oprávněn ...

Vydáno: 22. August 2002

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 632/2005

Skutečnost, že žalovaná částku rovnající se první splátce úvěru „odepsala“ z běžného účtu úpadkyně o dva dny dříve, než byla oprávněna učinit, nemá na existenci právního důvodu pro plnění úpadkyně vůči žalované vliv a už vůbec neznamená, že by se v rozsahu takového „plnění“ mohla žalovaná na úkor úpadkyně obohatit. Navíc o majetkovou újmu na straně úpadkyně a bezdůvodné obohacení ...

Vydáno: 30. January 2007

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 3165/2007

Prohlášení ručitele přitom nečiní neurčitým ani skutečnost, že v něm nebyla konkretizována výše příslušenství (úroků a úroků z prodlení). Výše úroků z úvěru totiž zpravidla není ve smlouvě o úvěru určena pevnou sazbou, nýbrž se odvíjí od předem stanovených (a proměnlivých) kritérií; sazba úroků z prodlení vyplývá buď z právního předpisu nebo je smluvními stranami ve smlouvě o úvěru dohodnuta. ...

Vydáno: 27. May 2009

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 405/2005

Povinnost informovat ručitele o tom, že dlužník svůj splatný závazek nesplnil, a povinnost tohoto vyzvat k plnění ručitelského závazku pro věřitele z ustanovení § 306 odst. 1 obch. zák. (ani z jeho dalších ustanovení upravujících ručení) podle přesvědčení Nejvyššího soudu dovodit nelze. Věřitel se tak může domáhat splnění závazku na ručiteli, aniž by ho k takovému plnění musel předem vyzvat.

Vydáno: 28. June 2005

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 761/2007

...povinnost platit úroky z prodlení se splněním úvěru nebo jiného dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle ustanovení § 393 odst.1 obchodního zákoníku běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí...

Vydáno: 11. December 2007

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 694/2012

Vedle prakticky totožné úpravy pro rozsudek pro zmeškání (srov. § 153b odst. 3 o. s. ř. a § 157 odst. 3 o. s. ř.) lze ve stejném duchu poukázat též na platební rozkaz (§ 172 o. s. ř.), včetně elektronického platebního rozkazu (§ 174a o. s. ř.) a na směnečný (šekový) platební rozkaz (§ 175 o. s. ř.). Tato rozhodnutí ...

Vydáno: 17. July 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 3257/2012

Výkon rozhodnutí vydaného v přenesené působnosti patří rovněž do přenesené působnosti. Za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v rámci výkonu přenesené působnosti odpovídá stát v režimu zák. č. 82/1998 Sb.

Vydáno: 20. August 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 55/2013

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá ...

Vydáno: 27. August 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2290/2012

Zřizuje-li se zástavní právo pro budoucí pohledávku, která je určena jen údaji o osobách věřitele a dlužníka a druhovým vymezením, odpovídá této nižší míře určitosti vymezení zajišťované pohledávky v zástavní smlouvě a z ní vyplývající vyšší míře nejistoty účastníků zástavní smlouvy o době vzniku a výši zajišťované pohledávky, aby zástavní právo bylo omezeno určením doby, na kterou se zřizuje, a ...

Vydáno: 27. August 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 4616/2010

Z toho, že zákon "mlčí" o poučovací povinnosti soudu ve vztahu k předpokladům, za nichž nastává tzv. koncentrace řízení, a o jejích účincích při předvolávání účastníků k přípravnému jednání nebo k prvnímu jednání nebo že tuto poučovací povinnost "nezmiňuje" v souvislosti se skončením prvního jednání, které bylo ve věci nařízeno, popřípadě se skončením prvního jednání, které bylo nařízeno po přistoupení ...

Vydáno: 04. September 2013