JUDIKATURA - Nejvyšší soud ČR

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2105/2006

Nemovitosti jsou, z důvodu faktické nemožnosti jejich fyzického označení, jedinečným způsobem evidovány a popsány v katastru nemovitostí, avšak při jejich identifikaci nemusí být nutně použito všech údajů deklarovaných v zákoně č. 344/1992 Sb. a tím méně v předpisech, které jej provádějí, pokud i při použití jen některých z těchto údajů lze nemovitosti ve smlouvě jednoznačně individualizovat. Obecné tvrzení, že „nelze ...

Vydáno: 23. January 2007

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Cdo 832/2008

Je tedy možné uzavřít, že práva uvedená v § 1 odst. 1 katastrálního zákona - vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí - vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak, a to i pokud jde o ...

Vydáno: 18. May 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 2591/2008

S přihlédnutím k vymezené relevantní právní úpravě a judikovaným závěrům lze tudíž dovodit, že pokud převáděná nemovitost není ve smlouvě označena v souladu s požadavky podle katastrálního zákona, nemusí tato okolnost vždy představovat vadu v identifikaci předmětu právního úkonu, jež by (bez dalšího) způsobovala jeho neplatnost.

Vydáno: 21. April 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3300/2008

Absolutní neplatnost právního úkonu působí přímo ze zákona bez dalšího, takže právní následky úkonu hned od počátku nenastanou. Jak správně dovodil odvolací soud, absolutní neplatnost nemůže být zhojena, tj. nemůže být napravena dodatečným schválením nebo odpadnutím vady.

Vydáno: 10. September 2008

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 3087/2009

Stavbou v občanskoprávním smyslu se rozumí výsledek stavební činnosti, tak jak tuto činnost chápe stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, pokud výsledkem této činnosti je věc v právním slova smyslu, tedy způsobilý předmět občanskoprávních vztahů, nikoliv součást věci jiné.

Vydáno: 27. April 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 851/2001

Oprávněným držitelem je i ten, který je se zřetelem ke všem okolnostem v právním omylu, že mu nemovitost patří, nebo-li omylem se domnívá, že mu nemovitost patří na základě určitého právního titulu, např. rozhodnutí o schválení vypořádání dědictví dohodou. Musí jít o omyl omluvitelný, to je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou dávkou opatrnosti, kterou ...

Vydáno: 30. October 2002

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 5010/2007

Usnesení shromáždění vlastníků není právním úkonem společenství (obdobně jako např. usnesení valné hromady akciové společnosti není právním úkonem této společnosti – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 1999, sp. zn. 1 Odon 88/97, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, ročník 1998, pod poř. č. 65); právní úkony může jménem společenství činit pouze jeho statutární orgán, jímž je podle § ...

Vydáno: 14. October 2008

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 4051/2008

Ujednání o nájemném určeném souhrnnou částkou, zahrnující kromě vlastního nájemného i výši úplaty za služby spolu s nájmem poskytované, jako neplatné pro neurčitost. Bylo-li nájemné v nájemní smlouvě sjednáno částkou zahrnující kromě úplaty za nájem i úplaty za poskytování dalších služeb, je toto ujednání neplatné pro neurčitost (§ 37 odst. 1 občanského zákoníku), což vede k neplatnosti celé smlouvy. Protože ...

Vydáno: 15. April 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3704/2009

Zakládá-li ustanovení § 122 odst. 2 obch. zák. právo společníka nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje, nelze toto právo, jehož účelem je nepochybně umožnit společníkovi získávat informace o činnosti společnosti, omezovat tak, že může nahlížet jen do konkrétních dokladů, jejichž existence je mu známa. Společník se tak může např. domáhat, aby mu společnost umožnila nahlédnout do všech ...

Vydáno: 22. February 2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 5061/2008

Ten, jehož vlastnictví se s účinky "ex tunc" znovu "obnovilo", protože důvodně odstoupil od kupní smlouvy nebo od jiné smlouvy o převodu vlastnictví, je vlastníkem věci (jiného předmětu převodu) ve stejné podobě, jako kdyby ke kupní nebo jiné smlouvě o převodu vlastnictví vůbec nikdy nedošlo a tedy jako kdyby se nabyvatel nikdy nestal vlastníkem, i když byl jinak právní způsob ...

Vydáno: 26. January 2010