JUDIKATURA - Nejvyšší soud ČR

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 1308/2011

Tvrdí-li účastník, že v řízení řešená právní otázka by měla být posouzena podle cizího práva, jako práva rozhodného, a soudu obsah takového práva není znám, může účastníka vyzvat, aby tvrdil skutečnosti významné pro určení rozhodného práva, podle něhož by daná otázka měla být posouzena, a aby k jeho zjištění poskytl soudu potřebnou součinnost, včetně případného předložení osvědčení o cizím právu, ...

Vydáno: 17. December 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 1277/2013

V odůvodnění (písemného vyhotovení) rozsudku musí soud při právním posouzení věci poukázat na konkrétní právní předpis, ze kterého právní posouzení dovozuje. Pokud soud nedostojí této zásadě, dochází k nepřezkoumatelnosti předmětného rozhodnutí. Přitom zákonem vyžadované náležitosti odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku stran právního posouzení věci nemohou spočívat v pouhém odkazu (výčtu) právních předpisů či příslušných pravidel chování, jichž bylo soudem v rozsouzené ...

Vydáno: 30. July 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 2641/2012

Ustanovení § 597 odst. 1 obč. zák. patří ve způsobu určení přiměřené slevy ze sjednané kupní ceny k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.

Vydáno: 24. October 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 147/2011

Popírá-li konkursní věřitel nebo správce konkursní podstaty výši pohledávky nebo její pořadí, musí uvést, jak vysoká je podle něj přihlášená pohledávka, popř. jaké pořadí má pohledávka v konkursu mít; jinak popření pohledávky nemůže vyvolat zamýšlené procesní účinky.

Vydáno: 23. January 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2569/2010

V souladu s konstantní judikaturou dovolacího soudu je při zkoumání dobré víry nutné, aby kupující prokázal, že využil dostupné prostředky k tomu, aby se přesvědčil, že prodávající je skutečně vlastníkem prodávané věci, např. prověřením osoby prodávajícího, dokladem o předchozím nabytí prodávaného zboží apod. toto zejména platí, jsou-li s ohledem na okolnosti případu pochybnosti o dobré víře kupujícího.

Vydáno: 24. October 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 2940/2010

Uznání závazku podle ustanovení § 323 odst. 1 věty první obch. zák. je právním úkonem, který z povahy věci nemůže učinit nikdo jiný než dlužník. To se odráží též v dikci této normy; zmíněný „někdo“ uznává svůj závazek. Z toho plyne, že i tam, kde je uznání závazku včleněno do smlouvy, je svou povahou právním úkonem jednostranným. Ze skutečnosti, že ...

Vydáno: 25. September 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 31 Nd 200/2012

Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. ...

Vydáno: 12. September 2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 943/2012

Srovnáním úpravy obsažené v ustanoveních § 36 odst. 3 až 5 exekučního řádu s úpravou obsaženou v § 107a o. s. ř. lze přitom snadno zjistit, že přiměřená aplikace ustanovení § 107a o. s. ř. se při procesním nástupnictví na straně oprávněného uplatní pro exekuční řízení jen potud, že o takovém procesním nástupnictví musí exekuční soud rozhodnout (usnesením), že osobou ...

Vydáno: 23. January 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 845/2013

Znalec - jak vyplývá z výše uvedeného - je osobou, která prostřednictvím svých odborných znalostí (v oboru, pro nějž byl ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu jmenován znalcem) posuzuje skutečnosti, které mu byly "státním orgánem" (orgánem veřejné moci) určeny (při ustanovení znalcem v jednotlivé věci nebo později v průběhu příslušného řízení), a ve znaleckém posudku sděluje "státnímu orgánu" (orgánu veřejné ...

Vydáno: 14. January 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 1051/2005

Pro posouzení, zda se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, je podstatné zjištění, zda žalobcův pozemek (bez právního důvodu) užívala. Názor žalobce, že jeho pozemek byl žalovanou užíván již tím, že se zde nacházely stavby, které vlastnila, by mohl obstát pouze v případě, že by šlo o stavby spojené se zemí pevným základem, tedy o nemovitosti; v takovém případě je ...

Vydáno: 31. October 2006