JUDIKATURA - Nejvyšší soud ČR

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 4127/2011

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity) je jedním z nároků na náhradu škody na zdraví. Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost poškozeného byla následkem újmy na zdraví snížena (omezena) nebo zanikla, a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění tomu, kdo není schopen pro ...

Vydáno: 25. April 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 113/2014

Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tedy zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka. Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje. ...

Vydáno: 17. February 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 506/2013

Dohodu o konkurenční doložce je proto třeba vždy chápat jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si účastníci bývalého pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli, neboť jen tak lze vyjádřit závazek zaměstnance o tom, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která ...

Vydáno: 07. January 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1666/2014

Právní účinky odporovatelnosti, spočívající v tom, že v řízení o výkon rozhodnutí, popř. v exekučním řízení, lze postihnout věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které odporovaným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku, nastávají rozhodnutím soudu o odpůrčí žalobě. Teprve dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, vzniká věřiteli právo na uspokojení jeho pohledávky z věcí, práv a ...

Vydáno: 19. February 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 2905/2014

V oznámení o zvýšení nájemného jako jednostranném projevu vůle oznamuje pronajímatel nájemci novou výši nájemného, kterou měl vypočítat zákonem předepsaným způsobem. Vůle pronajímatele tak směřuje ke zvýšení nájemného právě na sdělenou částku, nikoli na částku jinou. Oznámení o zvýšení nájemného nelze ani dělit na jednotlivé části, neboť jeho obsah tvoří jeden celek. Je-li účelem oznámení o zvýšení nájemného sdělit nájemci ...

Vydáno: 12. January 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 1311/2013

Proti doplňujícímu rozsudku je samostatně přípustné odvolání, kdežto proti opravnému usnesení, v případě, že se oprava netýká výroku rozhodnutí, odvolání přípustné není. Jestliže tedy soud prvního stupně výrokovou částí doplňujícího rozsudku pouze doplní chybějící odůvodnění původního rozsudku, je povinností odvolacího soudu rozhodnout na základě podaného odvolání o tom, že doplňující rozsudek se nevydává. Učiní tak předtím, než rozhodne o odvolání ...

Vydáno: 22. July 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2983/2014

Zanikla-li účast dovolatele ve společnosti z jiného než ustanovením § 149 obch. zák. předpokládaného důvodu, nelze pro účely případné odpovědnosti společnosti za újmu způsobenou předběžným opatřením, vydaným k jejímu návrhu v řízení podle § 149 obch. zák., mít za to, že právo společnosti (na vyloučení společníka) bylo uspokojeno.

Vydáno: 17. December 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Nd 394/2014

Rozhodování o podjatosti soudce se musí dít na základě objektivního hlediska a pochybnosti o nepodjatosti soudce nelze založit jen na subjektivních pocitech soudce. Musí existovat určité objektivní skutečnosti, v jejichž světle může být nepodjatost soudce zpochybněna. Nejvyšší soud též konstatoval, že „důvodem pro vyloučení soudce ovšem není bez dalšího okolnost, že soudce „zná“ advokáta, který účastníka zastupuje, neboť je vyloučeno, ...

Vydáno: 26. November 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 1633/2014

Přečin je konstruován tak, že k jeho spáchání se vyžaduje po objektivní stránce „závažné jednání“ a po subjektivní stránce kromě úmyslného zavinění také cíl (motiv), jímž je „zmaření výkonu trestu“ nebo „zmaření účelu trestu“. Mezi jednáním pachatele a cílem tohoto jednání jako zákonnými znaky přečinu musí být adekvátní vztah spočívající v tom, že jde o takové jednání, které je způsobilé ...

Vydáno: 14. January 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 ICdo 20/2012

Smlouvou o vzájemném plnění se ve smyslu § 253 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí vedle tam výslovně uvedené smlouvy o smlouvě budoucí především kupní smlouva, směnná smlouva nebo smlouva o dílo. Zvláštní úprava obsažená v § 253 insolvenčního zákona nahrazuje za trvání konkursu na majetek účastníka smlouvy o vzájemném plnění ta ustanovení hmotného práva, jež smluvním stranám dovolovala odstoupit od ...

Vydáno: 31. October 2014