JUDIKATURA - Nejvyšší soud ČR

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 11 Tdo 491/2015

Pokračování v trestném činu je charakterizováno čtyřmi znaky: - útoky musí naplňovat stejnou skutkovou podstatu, - musí být vedeny jednotným záměrem (subjektivní souvislost), - musí být spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, - blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku. Rozhodujícím znakem pokračování v trestném činu, jenž jej odlišuje od opakování trestného činu je, že jednotlivé útoky, z nichž každý ...

Vydáno: 22. July 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 73/2015

Poměry účastníka, který je fyzickou osobou (člověkem), odůvodňují osvobození od soudních poplatků tehdy, jestliže vzhledem ke stavu svého jmění (majetku a dluhů) není schopen platit náklady řízení, aniž by tím ohrozil vlastní výživu (v rozsahu odpovídajícím zejména jeho potřebám a zdravotnímu stavu) a výživu osob, k nimž má nebo k nimž převzal vyživovací povinnost. Při posuzování poměrů takového účastníka samozřejmě ...

Vydáno: 12. August 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 4101/2014

Nepravý dědic je povinen vydat oprávněnému dědici majetek z dědictví "podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice"; vydání se samozřejmě týká nejen majetku, který byl zjištěn v průběhu řízení o dědictví, ale i majetku, k němuž při projednání dědictví nebylo přihlédnuto nebo který vůbec do skončení dědického řízení nevyšel najevo. Nepravý dědic, který ...

Vydáno: 07. August 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2207/2014

Skutečnost, že podpis fyzické osoby, jednající jménem obchodní firmou označeného indosanta, se nachází až na konci v jednom řádku psaného rubopisu a nikoli bezprostředně u údaje obchodní firmy indosanta, přitom podle přesvědčení Nejvyšší soudu k závěru o absenci podpisu indosanta a neexistence nepřetržité rubopisů vést nemůže.

Vydáno: 29. April 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 440/2013

Nepodaří-li se prokázat, zda jednatel či člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, stíhá neúspěch ve sporu člena statutárního orgánu.

Vydáno: 31. March 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 3504/2013

Trvá-li smluvní povinnost k plnění a nesplní-li ji dlužník řádně a včas, může jeho prodlení vyloučit pouze prodlení věřitele, a nikoli jiná okolnost. Prodlení dlužníka nastává objektivně, jestliže nesplní svůj závazek jak včas (včas ve stanoveném místě), tak řádně. Prodlení trvá, pokud závazek nezanikl odstoupením od smlouvy, do doby, kdy je splněn, resp. pokud bylo plněno vadně a závazek nezanikl ...

Vydáno: 20. July 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1424/2014

Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci tím, že podle pokynu zaměstnavatele odmítá v pracovní době osobně konat práce podle pracovní smlouvy (nebo vůbec nastoupit do práce a být přítomen na svém pracovišti), se může zaměstnanec dopustit mimo jiné jen tehdy, má-li podle pokynu zaměstnavatele vykonávat ty práce, pro jejichž výkon je (objektivně) zdravotně způsobilý. ...

Vydáno: 26. May 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 880/2015

Má-li právnická osoba s kolektivním statutárním orgánem zaměstnance, neuplatní se pro zastupování právnické osoby členy statutárního orgánu při právních jednáních vůči zaměstnancům způsob zastupování podle § 164 odst. 2 o. z., ale způsob upravený v § 164 odst. 3 o. z. Pouze člen statutárního orgánu určený v souladu s § 164 odst. 3 o. z. může právnickou osobu zastoupit při ...

Vydáno: 30. September 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2299/2013

Věřitel nemá po zahájení insolvenčního řízeni aktivní věcnou legitimaci k podání odpůrčí žaloby, kterou by se domáhal určení, že jsou vůči němu právně neúčinné právní úkony jeho dlužníka (§ 42a obč. zák.) to platí i tehdy, jestliže svou pohledávku neuplatnil v insolvenčním řízení přihláškou a jestliže proto nemůže být pohledávka v rámci insolvenčního řízení uspokojena.

Vydáno: 07. October 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 37/2013

Omezení v možnosti odečíst od výtěžku zpeněžení majetku, který zajišťuje pohledávku zajištěného věřitele, náklady na jeho správu v rozsahu vyšším než umožňuje ustanovení § 298 odst. 3 věty první insolvenčního zákona se uplatní především tam, kde insolvenční správce při správě této části majetkové podstaty postupuje sám o své vůli, aniž by vycházel z pokynů zajištěného věřitele či takové pokyny respektoval.

Vydáno: 30. July 2015