JUDIKATURA - Nejvyšší soud ČR

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 3200/2013

Pokud byl rozsudek pro zmeškání povinnému doručen a ten využil opravné prostředky vůči němu, již není třeba zabývat se otázkou, zda byl v dostatečném časovém předstihu doručen návrh na zahájení řízení, popř. jiná rovnocenná písemnost.

Vydáno: 16. December 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 4123/2013

Limit pro odvolání vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu z funkce však nespočívá jen ve stanovení důvodů, pro něž (pouze) tak lze učinit. Zákon zároveň stanoví i časový úsek, v němž tak může zaměstnavatel učinit. Odvolání vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu z funkce pro porušení povinností musí být učiněno v přiměřené časové souvislosti s takovým porušením povinností. Kdyby tomu tak nebylo, ...

Vydáno: 31. March 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 261/2014

Vedlejší účastník má za řízení výlučně práva a povinnosti jen procesní povahy, protože se jeho účast na řízení, i když má právní zájem na jeho výsledku, nedotýká jeho hmotněprávního postavení. Práva a povinnosti z vedlejšího účastenství nejsou předmětem dědické a ani jiné sukcese a smrtí (nebo jiným zánikem) vedlejšího účastníka končí jeho účast na řízení, neboť povaha vedlejšího účastenství neumožňuje, ...

Vydáno: 27. March 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1924/2013

Zaměstnanci lze vytýkat porušení obecné prevenční povinnosti ve smyslu ustanovení § 249 odst. 1 zák. práce – jak již bylo naznačeno výše – tehdy, nepočíná-li si vzhledem ke konkrétním pracovním podmínkám i k dané časové a místní situaci tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku. Závisí-li způsob plnění obecné prevenční povinnosti zcela na úvaze zaměstnance, lze mu vytýkat porušení této ...

Vydáno: 09. March 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1160/2013

Pro uložení souhrnného trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku je rozhodující okamžik vyhlášení prvního odsuzujícího rozsudku (popř. doručení trestního příkazu obviněnému) soudem prvního stupně, i když byl tento rozsudek (resp. trestní příkaz) v řízení o řádném nebo mimořádném opravném prostředku zrušen, pokud toto opravné řízení skončilo pravomocným odsouzením pachatele. Není přitom významné, že obviněný nebyl přítomen vyhlášení prvního ...

Vydáno: 06. November 2013

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 508/2013

Za situace, kdy insolvenční správce dlužníka spornou pohledávku z majetkové podstaty nevyloučil, zůstalo mu zachováno i dispoziční oprávnění k této pohledávce; skutečnost, že nepodal návrh na pokračování v řízení o zaplacení sporné pohledávky a v řízení je pokračováno na návrh dlužníka, popřípadě ostatních účastníků řízení s tím, že dlužník zůstal účastníkem řízení, na tom nic nemění.

Vydáno: 11. March 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSCR 88/2013

Může-li dlužník za splnění stanovených podmínek prosadit oddlužení jako způsob řešení úpadku i proti vůli věřitelů, je nutno striktně trvat na tom, aby věřitele nijak neomezil ve volbě způsobu oddlužení, tedy zda bude provedeno zpeněžením majetkové podstaty či plněním splátkového kalendáře. Pouze ten dlužník, který nečiní kroky k tomu, aby tuto volbu věřitelům ztížil, omezil či znemožnil, je při podání ...

Vydáno: 30. January 2014

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 3105/2014

Samotná skutečnost, že odvolací soud nepoučil účastníky, že věc bude posuzovat již podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., nepředstavuje takovou vadu řízení, která by v této konkrétní věci mohla mít za následek nesprávné rozhodnut ve věci.

Vydáno: 28. January 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 181/2013

Jakkoli je zcela zjevné, že směnky neobsahují doložku vylučující odpovědnost indosanta za jejich zaplacení, tato skutečnost bez dalšího nevylučuje možnost (byť jen konkludentní) dohody mezi indosantem a indosatářem o vyloučení záručních účinků indosamentu.

Vydáno: 19. February 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 1583/2014

Z § 220p odst. 4 obch. zák. vyplývá, že v zákonné dvouměsíční lhůtě je akcionář povinen uplatnit právo na přezkoumání přiměřenosti vypořádání poskytnutého hlavním akcionářem, nikoliv též právo na zaplacení konkrétní výše dorovnání, jež byla stanovena v jiném řízení. Právo na zaplacení konkrétní výše dorovnání podle § 220k odst. 1 obch. zák. je právem z obchodněprávního závazkového vztahu, pro nějž ...

Vydáno: 18. June 2014