JUDIKATURA - Nejvyšší soud ČR

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 896/2015

Ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. se uplatní i v případě, že je odvolání vzato zpět až poté, co bylo původní rozhodnutí o odvolání zrušeno dovolacím soudem, a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V tomto směru nelze totiž pomíjet důsledky kasačního rozhodnutí dovolacího soudu. Zrušovací rozhodnutí dovolacího soudu má účinky ex tunc, kdy je pravomocné ...

Vydáno: 01. June 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1796/2014

Ten, kdo nabyl při likvidaci dědictví členský podíl v bytovém družstvu, proto není povinen platit nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu ještě za dobu, než na něho přešlo členství v družstvu a nájemní právo k družstevnímu bytu.

Vydáno: 15. April 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 1381/2013

Při posouzení existence příčinné souvislosti mezi nedostatečným poučením a vznikem škody je nutno především vyhodnotit, jakého poučení se pacientovi dostalo, popřípadě mělo dostat. Poučení musí být takové, aby i laik mohl zvážit rizika zákroku a rozhodnout se, zda jej podstoupí či nikoli. Odpovědnost zdravotnického zařízení v uvedených případech nastává jen tehdy, prokáže-li pacient, že při znalosti rozhodných skutečností (o nichž ...

Vydáno: 29. April 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 4020/2014

Domáhá-li se žalobce v pozdějším řízení náhrady újmy na základě totožných skutkových tvrzení jako v řízení již dříve zahájeném a dosud pravomocně neskončeném, ovšem požaduje vyšší náhradu než v řízení prvním, pak je dána překážka řízení (věci zahájené) pouze co do části, v níž se žalobní žádání překrývá s žádáním v řízení prvním, jak správně uzavřel odvolací soud. Naopak nic ...

Vydáno: 28. April 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSČR 4/2013

Zajištěný věřitel má právo, aby byl v insolvenčním řízení při splnění stanovených předpokladů uspokojen z výtěžku zpeněžení zajištění, přičemž předmět zajištění tvoří do jisté míry oddělenou majetkovou podstatu, z níž nemohou být (před plným uspokojením nároků zajištěného věřitele) uspokojeni jiní věřitelé dlužníka. Toto právo zajištěného věřitele se však váže pouze k předmětu zajištění. Nastane-li situace, že se výtěžek zpeněžení v ...

Vydáno: 29. May 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2704/2012

Skutečnost, že notifikace postoupení pohledávky dlužníkovi nebyla učiněna bez zbytečného odkladu, není z hlediska platnosti postoupení nebo jeho notifikace významná. Norma stanovící povinnost postoupení bez zbytečného odkladu notifikovat dlužníkovi pouze upravuje, že dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

Vydáno: 29. January 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2005/2014

Nemá-li být zmařen účel zahlazení odsouzení, popřípadě vzniku fikce zahlazení ze zákona, zaměstnanec není povinen informovat zaměstnavatele o svém odsouzení za trestný čin, jestliže se na něj podle zákona hledí, jako by nebyl odsouzen, a že zaměstnavatel ani není oprávněn takovou informaci od zaměstnance vyžadovat.

Vydáno: 21. May 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3474/2012

Mezitímním rozsudkem dle § 152 odst. 2 o. s. ř. může být rozhodnuto pouze o základu projednávané věci, nikoli jen o dílčí sporné právní otázce, týkající se uplatněného žalobního návrhu. O základu věci soud rozhoduje mezitímním rozsudkem zejména v komplikovanějších sporech, kde je z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení praktické vyřešit nejprve, zda je dán základ nároku, a až na ...

Vydáno: 14. April 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NSCR 50/2013

Reorganizace není obecným způsobem řešení úpadku. Ve smyslu § 316 návrhu je přípustná jen tehdy, je-li dlužník podnikatelem a není v likvidaci nebo nejde-li o obchodníka s cennými papíry anebo o osobu oprávněnou k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu. Zda jde o osobu právnickou nebo fyzickou, není relevantní. U dlužníka - fyzické osoby, která má živnostenské oprávnění, ...

Vydáno: 30. June 2015

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1352/2014

Pohrůžka jinou těžkou újmou může spočívat v hrozbě způsobení závažné majetkové újmy, vážné újmy na právech, na cti či dobré pověsti, může směřovat k rozvratu manželství nebo rodinného života apod.; musí se však jako těžká újma objektivně jevit a napadený ji jako těžkou újmu musí také objektivně pociťovat. Za této podmínky to může být i hrozba újmou na majetku, která ...

Vydáno: 26. February 2015