JUDIKATURA - Nejvyšší soud ČR

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 20 Cdo 2492/1999

Soud prvního stupně zjevně přehlédl, že poté, co byl jeho první rozsudek ze dne 4. března 1998 odklizen kasačním usnesením odvolacího soudu ze dne 9. září 1998, již v další fázi řízení - logicky - nebylo možné vycházet se skutkových zjištění a skutkových a právních závěrů v něm formulovaných. V rozsudku ze dne 12. ledna 1999 se spokojil pouze s ...

Vydáno: 19. July 2001

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Odo 1702/2005

Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. července 1997, sp. zn. 20 Cdo 2492/99, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2002, číslo sešitu 6/2002, je nepřezkoumatelný rozsudek, jehož skutkové a právní závěry vycházejí z tzv. souhrnného zjištění, jímž se zjišťuje rozhodný skutkový stav současně na základě všech provedených důkazů, aniž se uvede, na základě kterých ...

Vydáno: 17. January 2008

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Odo 631/2002

Odvolací soud tak v rozporu s ustanovením § 301 obchodního zákoníku zcela pominul hodnotu a význam zajišťované povinnosti a přiměřenost smluvní pokuty poměřoval pouze následky, které porušením zajišťované povinnosti v ekonomické situaci žalobce nastaly, přestože výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, není kritériem pro snížení smluvní pokuty, nýbrž pouze hranicí, pod kterou nelze pokutu snížit.

Vydáno: 16. December 2003

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 861/2006

K odškodnitelné újmě na straně poškozeného přitom může dojít i tím, že v důsledku pozdějšího porušení právní povinnosti se náklady, dříve vynaložené za určitým účelem, stanou náklady vynaloženými zbytečně (aniž se dostavil s nimi očekávaný výsledek) a jsou tudíž skutečnou škodou, která je v příčinné souvislosti s porušením právní (smluvní) povinnosti škůdcem (srov. obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze ...

Vydáno: 22. April 2008

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 818/2005

Ušlým ziskem se rozumí újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí.

Vydáno: 25. January 2006

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 2146/2000

Z toho je zřejmé, že vlastníku věci vzniká škoda jejím poškozením (případně úplným zničením či ztrátou) i tehdy, nezaplatil-li k okamžiku poškození třetí osobě úplatu za nabytí věci zčásti či zcela, a to bez ohledu, zda tomu tak bylo v souladu s ujednáním o splatnosti této úplaty nebo v důsledku porušení platební povinnosti.

Vydáno: 24. January 2001

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Odo 379/2001

Závěr, podle kterého se poškozený může dovolávat (za účelem prokázání existence protiprávního úkonu) porušení smluvní povinnosti, totiž lze učinit nejen v případě, že je škůdcovým spolukontrahentem (druhou smluvní stranou). K naplnění uvedeného předpokladu postačuje, že je prokázáno, že příslušný subjekt (škůdce) sice porušil povinnost ze smlouvy, kterou uzavřel s jinou osobou než s poškozeným, že však závazek, k jehož porušení ...

Vydáno: 25. March 2003

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Cdo 2892/2008

Výkladem projevu vůle jednajících osob se však odvolací soud podle odůvodnění napadeného rozhodnutí vůbec nezabýval a jejich úmysl, co konkrétně předmětným ujednáním v bodu 4. smlouvy sledovali, nezjišťoval. Jeho závěr o tom, že smluvní ujednání „Platební podmínky. Splatnost faktury je 30 dnů po dodávce. Smluvní penále 0,05 % za meškající den.“ má charakter smluvní pokuty, spočívá proto na nesprávném právním ...

Vydáno: 08. September 2009

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1908/2006

Svědek vypovídá v občanském soudním řízení o tom, co svými smysly vnímal (postřehl) o skutečnostech tvořících předmět výslechu, tedy - řečeno jinak - o tom, co viděl, co slyšel a co bezprostředně vnímal. Svědku nepřísluší, aby vnímané skutečnosti hodnotil a aby tak z nich činil o věci skutkové nebo právní závěry; svědek proto o svých skutkových nebo právních závěrech (názorech) ...

Vydáno: 03. July 2007

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 1641/2006

Není proto správný názor odvolacího soudu, že nesplní-li dlužník svůj dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, musí jej věřitel před tím, než od uzavřené smlouvy odstoupí, upomínat (vyzývat) o splnění dluhu či mu sdělit (oznámit) délku dodatečné lhůty ke splnění dluhu, navíc, že věřitel tak musí učinit písemnou formou s tím, že „účinky tohoto projevu věřitele nastávají ve ...

Vydáno: 31. October 2006