JUDIKATURA - Nejvyšší soud ČR

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 326/2004

Při úvaze, který z dluhů byl za této situace vyrovnán, pak lze vycházet - obecně vzato - buď ze zásady priority (přednostního vyrovnání některého z více dluhů, založeného například na době jejich splatnosti, na úrovni jejich zajištění, na jejich povaze apod.) nebo ze zásady proporcionality (poměrného vyrovnání všech dluhů); nemůže-li se uplatnit zásada priority, neboť pravidla stanovená pro přednostní vyrovnání ...

Vydáno: 07. July 2004

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 1598/2009

Jestliže plnění nestačí na vyrovnání celého dluhu (jistiny a příslušenství) a dlužník při plnění neurčí, zda chce vyrovnat jistinu nebo příslušenství, popř. v jakém poměru, ačkoliv tuto možnost měl, je – s přihlédnutím k principu jednoty soukromého práva – namístě použít zásadu, podle níž je přednostně vyrovnáno příslušenství dluhu ke dni plnění.

Vydáno: 21. October 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 3025/2008

To znamená, že v době, za kterou žalobce nájemné požaduje v důsledku aplikace ustanovení §676 odst. 2 obč. zák. nájemní poměr trval.

Vydáno: 26. October 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 3950/2010

Smlouva o úplatném převod obecního majetku za cenu podstatně nižší, než je cena v místě a čase obvyklá, bez náležitého zdůvodnění této odchylky, svým obsahem odporuje zákonu (§ 39 odst. 2 zákona o obcích) a je proto podle § 39 obč. zák. neplatná. Jelikož výčet případů relativní neplatnosti podle ustanovení § 40a obč. zák. je uzavřený a posuzovaný případ v ...

Vydáno: 15. November 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 30/2002

Pakliže je obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán; nestačí, že účastníkům smlouvy je jasné, co je předmětem smlouvy a jaká jsou jejich práva a povinnosti, není-li to poznatelné z textu listiny. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ...

Vydáno: 19. May 2004

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2218/2009

(...) při posuzování otázky, zda část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti lze oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu (§ 41 obč. zák.), je třeba dbát, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci dvou(více)stranného právního úkonu, sledovali. Tedy – v poměrech posuzované věci – zda by i bez ...

Vydáno: 24. June 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2147/2009

(...) měl-li odvolací soud zato, že ve prospěch žalovaného 1) svědčí kritérium účelného využití věci, pak za situace, kdy mu nesvědčilo kritérium velikosti spoluvlastnického podílu, byl povinen zabývat se schopností spoluvlastníků přiměřenou náhradu zaplatit, zejména je měl vyzvat, aby ke svým tvrzením navrhli důkazy a zvážit jejich provedení. Protože tak nepostupoval, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné ...

Vydáno: 22. November 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 1880/2008

To znamená, že povinná strana je zbavena své povinnosti uzavřít smlouvu hlavní, když poměry se tou měrou změnily, že účel jednání, buď výslovně stanovený anebo z okolností patrný, by byl zmařen, anebo že ztracena byla důvěra ve stranu druhou. Poměry musí se změniti po uzavření smlouvy a účel je onen, který sledovala povinná strana oním právním jednáním. Účelem rozumí se ...

Vydáno: 27. October 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 3371/2008

Lze shrnout, že tříletá promlčecí doba podle § 101 obč. zák. k uplatnění práva podílového spoluvlastníka, jehož předkupní právo bylo porušeno, domáhat se na nabyvateli, aby mu spoluvlastnický podíl na nemovitosti nabídl ke koupi, začíná běžet dnem následujícím po dni, ke kterému vznikly účinky vkladu práva do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy, jíž bylo předkupní právo porušeno.

Vydáno: 25. November 2010

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 3914/2008

S dovolatelem je třeba souhlasit, že se měl odvolací soud při právním posouzení věci zabývat jeho tvrzením, že je jediným akcionářem společnosti. V usnesení ze dne 8. října 2008, sp. zn. 29 Odo 1639/2006, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že není-li osoba, která přijala rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, jediným akcionářem, nebude mít její „rozhodnutí v působnosti valné ...

Vydáno: 23. September 2008