JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Tdo 1130/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. září 2008 o dovolání obviněného P. B., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 2. 2008, sp. zn. 8 To 321/2007, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 33 T 106/2005, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. B. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu Plzeň – město ze dne 13. 6. 2007, sp. zn. 33 T 106/2005, byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. a pokusem trestného činu pojistného podvodu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250a odst. 1, 3 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 250a odst. 3, § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na deset měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na osmnáct měsíců; podle § 59 odst. 2 tr. zák. mu byla uložena povinnost, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti K. p., a. s. se sídlem v P., částku ve výši 44.980,- Kč s příslušenstvím, a to od 9. 3. 2006 do 30. 6. 2006 ve výši 7 % a od 1. 7. 2006 až do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a zvýšené o sedm procentních bodů. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená společnost odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný pod bodem 1) trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. dopustil tím, že dne 27. 5. 2004 v P., v Z., oznámil K., p., a. s., a. P., pojistnou událost způsobenou odcizením, mimo jiné sekačky zn. Husqvarna, typ Royal 52, v prodejní ceně 19.990,- Kč a motorové pily zn. Husqvarna, typ 362 XP, v prodejní ceně 24.990,- Kč, z rekreační chalupy v osadě V., k. ú. D., okres T., a to v době od 17. 3. 2004 do 3. 4. 2004, přičemž doložil doklady o zakoupení těchto věcí ze dne 15. 7. 2003 u M. K., P. V., T., který však jako prodejce této techniky uvedené zboží neeviduje jako prodané, navíc sekačka zn. Husqvarna, typ Royal 52, byla do prodeje uvedena až v měsíci únoru 2004, a tímto jednáním způsobil K., p., a. s. se sídlem P., T., v souvislosti s výplatou pojistné události škodu v celkové výši 44.980,- Kč,

pokus trestného činu pojistného podvodu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250a odst. 1, 3 tr. zák. pod bodem 2) měl spáchat tím, že dne 11. 10. 2004 v P., v Z., oznámil K., p., a. s., a. P., pojistnou událost způsobenou odcizením, mimo jiné motorové pily zn. Husqvarna, typ 395 XP, v prodejní ceně 32.990,- Kč, křovinořezu zn. Husqvarna, typ RX, v prodejní ceně 30.990,- Kč, sekačky zn. Husqvarna, typ Royal 50 S BBC, v prodejní ceně 30.990,- Kč, z rekreační chalupy v osadě V., k. ú. D., okres T., a to v době od 20. 7. 2004 do 5. 8. 2004, kdy doložil doklady o zakoupení těchto věcí ze dne 28. 4. 2004 u M. K., P. V., T., který však jako prodejce této techniky uvedené zboží neeviduje jako prodané, což pojišťovna provedeným šetřením zjistila a pojistné plnění nevyplatila.

Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které zaměřil do výroku o vině. Z podnětu tohoto odvolání byl rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 2. 2008, sp. zn. 8 To 321/2007, podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušen ve výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněnému P. B. byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti K., p., a. s. se sídlem v P., T., částku ve výši 44.980,- Kč se 7% úrokem z prodlení od 9. března 2006 do zaplacení. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla tato poškozená se zbytkem nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

Pro úplnost je třeba dodat, že se jednalo již o druhé rozhodnutí Krajského soudu v Plzni v této věci. V prvém případě Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. 8 To 425/2006, k odvolání obviněného P. B. zrušil rozsudek Okresního soudu Plzeň – město ze dne 1. 8. 2006, sp. zn. 33 T 106/2005, a věc vrátil soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněný podal proti rozsudku odvolacího soudu prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání, které směřovalo proti výroku o vině. Odkázal v něm na důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Ve shodě s dosavadní obhajobou tvrdil, že předmětné zboží řádně koupil a doložil jeho prodej (koupi) účetními doklady. Skutečnost, že prodejce toto zboží neevidoval jako prodané, označil za irelevantní, svědčí pouze o způsobu vedení účetnictví prodejcem.

Dovolatel dále poukázal na rozpory ve výpovědích svědků, zejména M. K. a V. V. Z výpovědi svědka V. V. zdůraznil, že ten jasně uvedl, že se nemohlo stát, že by vypsal stvrzenku o prodeji, aniž by je také fakticky nevydal. Nelogickým pak shledával, aby svědek vypisoval účtenku k imaginárnímu zboží, které nebylo na prodejně ani ve skladu, a tím spíše tak nečinil ohledně zboží, které se nemělo ani vyskytovat na české trhu, poněvadž by nemohl znát přesné označení výrobku. Upozornil na výpověď svědků F. N. a A. G., z jejichž vypovědí podle jeho přesvědčení vyplynulo, že do prodejny M. K. bylo dodáváno i zboží z jiného zahraničního trhu. Zpráva společnosti H. podle jeho obhajoby prokázala, že předmětná zahradní sekačka byla v roce 2003 distribuována a prodávána na rakouském trhu. Vyjádřil také své podivení nad tím, že je stíhán právě on, a nikoliv také svědek V. V., který bezpochyby účetní doklady vystavil. Měl proto za to, že jeho jednání nevykazuje znaky trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák., neboť nebylo prokázáno, že při uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy uvedl nepravdivé údaje, Navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a zprostil jej obžaloby v celém rozsahu.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že jím uplatněné námitky nikterak nesouvisejí s právním posouzením jeho skutků, ale jsou založeny na odlišném hodnocení provedených důkazů, směřujícím k závěru, že se přisouzeného jednání nemohl dopustit už z toho důvodu, že zahradní techniku cizozemského výrobce, která mu byla následně odcizena, u předmětného prodejce skutečně zakoupil. Uplatněné námitky nejsou s to naplnit dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Rovněž neshledala ani extrémní rozpor mezi učiněnými skutkovými zjištěními a způsobem jejich právního posouzení. Z dokazování jednoznačně vyplynulo, že obviněný nemohl disponovat jím označenou zahradní technikou, která mu měla být odcizena, neboť takové zboží nemohl u prodejce uvedeného na jím předložených paragonech zakoupit, protože prodejce takové zboží neprodával ani sám ani prostřednictvím autorizovaného prodejce, a takový prodej se neuskutečnil ani prostřednictvím jeho prodavače (V. V.). Mimo rámec tohoto trestního řízení poznamenala, že dne 6. 3. 2008 bylo zahájeno trestní stíhání V. V., pro takový způsob trestné součinnosti, kterým dovolateli pomohl doložit údaje následně použité při podvodném uplatnění tvrzených pojistných nároků. Navrhla tedy, aby bylo dovolaní obviněného P. B. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Zjistil však, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení § 265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesně právní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání.

Z dikce citovaného ustanovení tedy plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. Jak již bylo uvedeno, zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř., proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, event. soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva.

V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., přičemž nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil toliko námitky, které směřovaly proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Okresní soud Plzeň – město a z nichž vycházel v napadeném rozsudku i Krajský soud v Plzni. Právě takovou povahu mají jeho výhrady, jestliže vytkl, že soudy nesprávně zjistily skutkový stav, protože nesprávně hodnotily výpovědi svědků V. V., M. K., A. G., F. N. a zprávu společnosti H., a pochybily, když neuvěřily jeho tvrzením, že zahradní techniku skutečně zakoupil v prodejně M. K., když nákup přesvědčivě doložil účetními doklady (paragony).

Ačkoli obviněný v dovolání formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., fakticky uplatnil námitky skutkové, jejichž prostřednictvím se primárně domáhal změny skutkových zjištění ve svůj prospěch, a následně ze změny skutkových zjištění vyvozoval, že se činu v podobě zjištěné soudy nedopustil. Uplatněnými námitkami ve skutečnosti brojil proti správnosti skutkových zjištění soudů, že při oznámení pojistné události spočívající v odcizení zahradní techniky K., p., a. s., v obou udávaných případech předložil doklady o zakoupení věcí u M. K., který však jako prodejce této techniky uvedené zboží neeviduje jako prodané. Oproti těmto skutkovým zjištěním totiž tvrdil, že předmětné zboží řádně zakoupil a jeho prodej doložil účetními doklady. Jím vytýkané vady mají výlučně povahu vad skutkových, nikoli hmotně právních. Vůči právnímu posouzení skutku, jak byl zjištěn soudem, žádnou konkrétní námitku neuplatnil.

Námitky skutkové však nezakládají žádný z důvodů dovolání podle § 265b tr. ř., a proto ve vztahu k nim neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání přezkoumat (srov. též usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 651/02, III. ÚS 78/05 aj.). Tato zásada, s níž dovolací soud přistupuje k hodnocení skutkových námitek, se nemusí uplatnit bezvýhradně. Neuplatní se zejména tehdy, má-li nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Typicky se tak děje v případě zjištění, že skutková zjištění soudů jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy; o takovou situaci se však nejedná. V této souvislosti je na místě dodat, že z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů včetně nyní obviněným uplatňované obhajoby na straně jedné (viz strany 5 až 7 rozsudku soudu prvního stupně, strany 3 až 5 napadeného rozsudku odvolacího soudu) a právními závěry na straně druhé. Výhrady obsažené v dovolání obviněného tvořily součást jeho obhajoby uplatněné již v předchozích fázích řízení a soudy obou stupňů se s nimi náležitě vypořádaly. Přesvědčivě vyložily, proč obhajobě obviněného neuvěřily, jak se vypořádaly s důkazy, které ji podporovaly (výpověď svědka V. V.). Vysvětlily též, o jaké důkazy a z jakých důvodů opřely závěr o vině obviněného. V této souvislosti poukázaly zejména na usvědčující výpověď svědka M. K., která koresponduje se zprávou společnosti H., stvrzenky, které obviněný předložil při hlášení pojistné události. Usvědčující důkazy do sebe logicky zapadají, vytvářejí řetězec, které jednoznačně svědčí pro závěr, že se obviněný dopustil jednak trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. a a jednak pokusu tohoto trestného činu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250a odst. 1, 3 tr. zák.

Pro úplnost a nad rámec řečeného dovolací soud poznamenává, že odvolací soud v napadeném rozsudku odkazem na důsledné respektování jedné ze zásad ovládajících trestní řízení, tj. zásady obžalovací (§ 2 odst. 8 tr. ř.), přiléhavě reagoval i na výhradu obviněného, že je-li jeho jednání posuzované jako protiprávní, pak je s podivem, že proti V. V. nebyly též vyvozovány trestněprávní důsledky. Státní zástupkyně pak dodala, že trestní stíhání pro skutek spočívající v poskytnutí součinnosti dovolateli tím, že mu pomohl doložit údaje následně použité při podvodném uplatnění jeho tvrzených pojistných nároků, bylo zahájeno i proti V. V.

Dovolání obviněného P. B. bylo podáno z jiného důvodu, než jaký činí dovolání přípustným ustanovení § 265b tr. ř., a Nejvyšší soud je proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. září 2008

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra Kůrková

Vydáno: 17. September 2008

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. pro Vás