JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 8 Td 22/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. května 2008 v trestní věci obviněné mladistvé S. G., vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci, soudu pro mládež, pod sp. zn. 3 Tm 7/2008, o příslušnosti soudu t a k t o:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněné mladistvé S. G. p ř í s l u š n ý Okresní soud v Karviné.

O d ů v o d n ě n í :

Okresnímu soudu v Šumperku, soudu pro mládež byla Okresním státním zastupitelstvím v Šumperku podána na obviněnou mladistvou S. G. (dále jen „mladistvou“) obžaloba pro skutek, v němž jsou spatřována provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák., jichž se měla mladistvá dopustit tím, že dne 5. 6. 2007 v brzkých ranních hodinách v B., okres K., v D. ulici společně s nezletilými osobami vnikla po rozbití skleněné výplně vstupních dveří do prodejny benzinové čerpací stanice H., s.r.o., se sídlem v B., F., a odcizila tam potraviny, cigarety a alkohol v celkové hodnotě nejméně 803,- Kč a vloupáním způsobila uvedenému poškozenému další škodu ve výši 5.594,- Kč.

Samosoudce Okresního soudu v Šumperku, soudu pro mládež usnesením ze dne 8. 2. 2008, sp. zn. 3 Tm 5/2008, tuto trestní věc podle § 39 zák. č. 218/2003 Sb. postoupil Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, soudu pro mládež s odůvodněním, že mladistvá je v současné době umístěna ve V. ú. pro m. v J. H., a proto je z důvodu prospěchu mladistvé nejúčelnější postoupit věc právě Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, soudu pro mládež, v jehož obvodu se uvedený výchovný ústav nachází.

Okresní soud v Jindřichově Hradci, soud pro mládež, jemuž byla uvedená trestní věc postoupena, názor shora uvedený neakceptoval a usnesením ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 3 Tm 7/2008, věc předložil Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Tento postup odůvodnil tím, že i když Okresní soud v Šumperku důvody postoupení dostatečně nevysvětlil, z okolností, jež k uvedenému postupu uvedl, vyplynulo, že bylo přihlíženo k charakteru postupované trestní věci. I když může být se zřetelem na zájmy mladistvých pachatelů neúčelnější, aby jejich trestní věc byla projednávána soudem, v jehož obvodu mladistvý bydlí, nebylo v daném případě akceptováno, že prioritním zájmem mladistvé pachatelky je to, aby její trestní věc byla řádně a v rozumném časovém horizontu projednána. Zejména se zřetelem na tuto zásadu Okresní soud v Jindřichově Hradci poukázal na to, že v řízení před soudem bude nezbytné vyslechnout nezletilé spolupachatele I. H., B. F. a P. F., kteří podle obsahu spisu bydlí v B., což je okolnost, pro níž nelze mít zato, že bude účelné, aby trestní věc mladistvé byla projednávána právě Okresním soudem v Jindřichově Hradci. V závěru předkládající soud vyslovil názor, že pokud již Okresní soud v Šumperku aplikoval ustanovení § 39 zák. č. 218/2003 Sb., měl zjevně věc postoupit Okresnímu soudu v Karviné, kde ke spáchání činu došlo.

Nejvyšší soud jako soud pro mládež, jemuž byla tato věc předložena, v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 tr. ř. shledal, že v posuzovaném případě jde o řízení v trestních věcech mladistvých, které podle § 291 tr. ř. upravuje zvláštní zákon. Pokud zvláštní zákon nestanovní jinak, postupuje se podle trestního řádu. Zvláštním zákonem pro řízení v trestních věcech mladistvých je zákon č. 218/2003 Sb., který neobsahuje ustanovení upravující rozhodnutí o příslušnosti soudu. Proto je třeba postupovat podle obecné úpravy § 24 tr. ř., podle níž, vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti, v případě mladistvých zakotvenými v ustanovení § 37 a § 39 zák. č. 218/2003 Sb.

Podle § 37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle § 37 odst. 3 zák. č. 218/2003 Sb. platí, že nelze-li žádné takové místo zjistit, nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo.

Shora uvedené varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity v pořadí, v jakém jsou uvedeny v § 37 zák. č. 218/2003 Sb.

S ohledem na to, že nyní projednávaná věc byla Okresním soudem v Šumperku, soudu pro mládež, Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, soudu pro mládež postoupena podle § 39 zák. č. 218/2003 Sb., je nutné zdůraznit, že podle tohoto ustanovení může příslušný soud postoupit věc soudu pro mládež, u něhož je konání trestního řízení se zřetelem na zájmy mladistvého nejúčelnější.

Z ustanovení § 39 zák. č. 218/2003 Sb. plyne, že je v něm vyjádřena výjimka z pravidel o místní příslušnosti podle § 37 zák. č. 218/2003 Sb., na níž však bezprostředně navazuje. Podstatným kritériem, na jehož základě je možné uvedený postup volit, jsou prospěch a zájmy mladistvého, jež je třeba chápat z hlediska společenských priorit vztahujících se na péči o mládež, v nichž převažuje především snaha o natolik účinné výchovné působení trestního řízení na mladistvého, který se dopustil provinění, aby ve výsledku tohoto řízení bylo užito opatření, které na něj bude působit tak významně, aby se již v budoucnu dalšího delikventního jednání nedopustil. Současně je nutné mít na zřeteli i jeho následné společenské uplatnění odpovídající jeho schopnostem a rozumovému vývoji (§ 1 odst. 2 zák. č. 218/2003 Sb.). Kromě zájmů mladistvého je podle smyslu § 39 zák. 218/2003 Sb. dalším hlediskem účelnost řízení, která musí být zřejmá z rozhodnutí o postoupení věci a musí respektovat pravidla zakotvená v ustanovení § 40 zák. č. 128/2003 Sb., podle něhož orgány činné v trestním řízení podle zák. č. 218/2003 Sb. mají s P. a m. s., příslušným orgánem s.-p. o. d., z. s. o. a osobami realizujícími probační programy vzájemně spolupracovat, aby společně vytvořily podmínky pro individuální přístup k řešení jednotlivých věcí, včas reagovaly na potřeby a zájmy mladistvých a poškozených osob i všech dalších subjektů dotčených trestnou činností a také tímto způsobem trestné činnosti zamezovaly a předcházely jí. Obě tato hlediska musejí být zvažována ve vzájemných souvislostech tak, aby byly co nejvíce šetřeny zájmy mladistvého s přihlédnutím ke všem okolnostem, které se k jeho osobě a dosavadnímu způsobu života a podmínkám, za nichž vyrůstal, podařilo zjistit.

Za důvod pro takový postup nelze považovat toliko zásadu rychlosti či hospodárnost tohoto řízení. Tyto obecně platné zásady, jimiž se jako obecnými principy řídí ve smyslu § 2 odst. 3 zák. č. 218/2003 Sb. i řízení ve věcech mladistvých a jsou garantované čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a upravené v ustanovení § 2 odst. 4 tr. ř., netvoří z hledisek § 39 zák. č. 218/2003 Sb. ty rozhodné skutečnosti, jimiž se postoupení věci tvořící výjimku z pravidel o místní příslušnosti (§ 37 zák.č. 218/2003 Sb.), řídí.

Z uvedených pravidel, na nichž je zásada vhodnosti postoupení věci ve smyslu § 39 zák. č. 218/2003 Sb. založena, je tedy zřejmé, že v případě uvedeného ustanovení je brán zřetel zejména na otázky, při nichž je kladen důraz jednak na osobu mladistvého, a na to, jaký dopad na něj a jeho budoucnost bude mít předmětné řízení, a jednak na okolnosti, za nichž lze toto působení zajistit, včetně spolupráce s těmi, kdo podle zák. č. 218/2003 Sb. mají přispět k posílení smyslu a účelu řízení ve věcech mladistvých, představovaného jeho pozitivním dopadem na další vývoj mladistvého.

Z obsahu projednávané věci se podává, že mladistvá S. G. má hlášen trvalý pobyt v O., T. Je též zřejmé, že z hlediska určení místní příslušnosti soudu kritérium trvalého bydliště nebylo rozhodným hlediskem pro určení příslušnosti soudu, neboť Okresní soud v Šumperku, soud pro mládež, u něhož byla podána obžaloba v trestní věci mladistvé S. G., svou místní příslušnost, která byla založena podle místa, kde mladistvá v předmětné době vykonávala ústavní výchovu, nezpochybnil. Tímto místem jejího bydliště byl v uvedené době D. d. se š. K. n. D., který se nachází na okrese Š., a kde byla mladistvá umístěna na základě rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 1. 2006 sp. zn. P 610/2005, 43 P a Nc 375/2005, o nařízení ústavní výchovy, v době od 13. 5. 2005 do 17. 10. 2007 (tomuto rozhodnutí předcházelo rozhodnutí o předběžném opatření, které dne 25. 4. 2005 nařídil Okresní soud v Olomouci).

Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud shledal, že místní příslušnost Okresního soudu v Šumperku, soudu pro mládež, byla založena podle místa, kde mladistvá vykonávala ústavní výchovu, tedy na podkladě kritéria vyjádřeného v § 37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. v pořadí prvním, místa, kde mladistvá bydlí. Za takové místo totiž lze, avšak nikoliv mechanicky považovat i výchovné zařízení, v němž mladistvá vykonává ústavní nebo ochrannou výchovu, pokud se nejedná jen o dočasný pobyt (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 8 Td 11/2007, uveřejněné jako rozhodnutí č. 15/2008 Sb. rozh. tr.).

Okresní soud v Šumperku, takto založenou místní příslušnost nezpochybnil, akceptoval ji, a v souladu s § 39 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. postoupil věc Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, protože vycházel ze zjištění, že v době, kdy byla podána obžaloba, se mladistvá nacházela ve V. ú. pro m. v J. H. a projednání věci právě tímto soudem považoval se zřetelem na zájmy mladistvé za nejúčelnější.

Nejvyšší soud, jemuž byla Okresním soudem v Jindřichově Hradci, soudem pro mládež, který se se stanoviskem Okresního soudu v Šumperku neztotožnil, předložena k rozhodnutí uvedeného sporu o příslušnost, nejprve sám ověřil současné poměry mladistvé ve V. ú. pro m. v J. H. Zjistil tak, že mladistvá je zde stále umístěna, v současné době je však na útěku. Při pobytech mimo ústav se zřejmě nachází v okolí města B. Rodiče ji v ústavu nenavštěvují, a není známo, že by je při svých útěcích vyhledávala.

Kromě této aktuální informace Nejvyšší soud z obsahu spisu zjistil další okolnosti týkající se poměrů mladistvé. Ze zprávy S. m. O., Ú. m. o. R. a B. (č. l. 49) se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 14. 9. 1994, sp. zn. 69 Nc 26/1993, byla nad nezl. dětmi G., včetně mladistvé S., nařízena pro nedostatečný zájem rodičů o děti ústavní výchova, kterou mladistvá S. G. vykonávala v různých výchovných zařízeních. Byly však u ní v rámci těchto výkonů ústavní výchovy průběžně zaznamenány opakované útěky a záškoláctví. Mladistvá měla i jiné výchovné problémy, které byly různými způsoby řešeny. I přes tyto skutečnosti byla na podkladě zájmu rodičů rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2004 sp. zn. 45 P a Nc 125/2004 uvedená ústavní výchova zrušena a mladistvá byla svěřena do péče rodičů, s tím, že nad její výchovou byl stanoven dohled. Tento postup se neprojevil jako správný, neboť mladistvá kvůli častému bití a požívání alkoholu rodiči, z rodinného prostředí utekla. Byla proto rozhodnutím Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2005, na základě předběžného opatření, umístěna do D. d. ú. v B.-Š. Později, na základě rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 24. 1. 2006, byla mladistvé znovu nařízena ústavní výchova, kterou od 17. 10. 2007 vykonává s tím, že pobývá ve V. ú. v J. H.

Z takto zjištěných poměrů mladistvé Nejvyšší soud shledal, že místo trvalého bydliště je v jejím případě zcela formální. Mladistvá se svou rodinou trvale již od roku 1994 (s výjimkou doby od března 2004 do dubna 2005) nežije, a vztahy k rodičům a rodině byly za uvedenou dobu evidentně zpřetrhány. Pokud byla umístěna v ústavní výchově, je nutné na základě shora uvedených skutečností uvést, že v jejím rámci vystřídala několik výchovných ústavů, kde byla často i delší dobu, ale vždy se u ní projevovaly jak výchovné nedostatky, tak i problémy s častými útěky, jimiž byly tyto pobyty zpřetrhány. Obdobná situace je i ve vztahu k místu, kde má ústavní výchovu nyní ve V. ú. pro m. v J. H. vykonávat. Zde je sice její pobyt delší, ale je zřejmé, že ani v tomto ústavním zařízení není přítomna soustavně. Naopak je právě v poslední době mapován její další, již poměrně delší dobu trvající útěk. Místo jejího současného přebývání není konkrétně známo. To, že se nachází v okolí B., je toliko pracovníky výchovného ústavu předpokládáno.

Nejvyšší soud pro rozhodnutí uvedeného sporu o příslušnost, na základě všech uvedených zjištění vycházel a v souladu s podmínkami ustanovení § 39 zák. č. 218/2003 Sb. posuzoval zejména poměry mladistvé. Především zvažoval, že mladistvá k místu svého trvalého pobytu již nemá žádné vazby. Dopouští se opakovaných útěků z výchovných ústavů, kde již dlouhodobě vykonává ochranou ústavní výchovu. I když je od 17. 10. 2007 do současné doby jejím bydlištěm V. ú. pro m. v J. H., není ani k tomuto místu pro opakované útěky trvale vázána. I nyní je na útěku a v současné době její konkrétní pobyt není znám.

V zájmu mladistvé, s ohledem na všechny její dosavadní osudy, kdy je zřejmé, že není nikde trvale fixována bydlištěm ani výkonem práce či studiem (§ 37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb.), se jeví nejvhodnějším a nejúčelnějším z hledisek § 39 zák. č. 218/2003 Sb., aby uvedenou trestní věc projednal a rozhodl Okresní soud v Karviné. Nejvyšší soud v rámci svých úvah o účelnosti řízení právě u tohoto soudu vycházel ze zmíněného kritéria, kdy byl veden zejména tím, že to byl právě Okresní soud v Karviné, který svým rozhodnutím ze dne 24. 1. 2006 sp. zn. P 610/2005, 43 P a Nc 375/2005 rozhodl o nařízení ústavní výchovy nad mladistvou. Je tedy zřejmé, že tento soud je obeznámen s poměry mladistvé, prostředím, z něhož pochází, event. i problémy, s nimiž se potýkala, ať ve své rodině nebo i jinde. Vedle tohoto hlediska měl Nejvyšší soud na paměti i to, že ze smyslu ustanovení § 37 odst. 2 zák. č 218/2003 Sb., podle něhož nelze-li zjistit žádné místo, podle něhož je určována místní příslušnost podle § 37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. nebo jsou – li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno. Takovým místem je podle obsahu spisu právě Okresní soud v Karviné, neboť podle podané obžaloby k činu došlo v B. na okrese K.

Jestliže Nejvyšší soud uvážil všechny uvedené skutečnosti, shledal, že Okresní soud v Karviné, soud pro mládež je za daných okolností soudem, u něhož je konání trestního řízení ve věci mladistvé S. G., se zřetelem na zájmy mladistvé, nejúčelnější. Je nutné poznamenat, že Nejvyšší soud za takový soud nepovažuje Okresní soud v Jindřichově Hradci, kam Okresní soud v Šumperku věc mladistvé S. G. postoupil. Uvedený soud kromě toho, že v jeho obvodu v poslední době mladistvá ve V. ú. pro m. v J. H. vykonávala ústavní výchovu, kde však nepobývala trvale a soustavně, ale spíše sporadicky mezi jednotlivými útěky, nemá o mladistvé žádné rozhodné informace. Nejsou u něj ani možnosti zajistit k jejímu dosavadnímu životu podklady ve smyslu § 40 zák. č. 218/2003 Sb. Mladistvou k ústavu, kde přebývá, nic neváže, nemá zde zázemí ani rodinu, nebyl zde spáchán čin, pro nějž je stíhána. Nejsou zde ani orgány, s nimiž by uvedený soud ve vztahu k mladistvé již dříve spolupracoval.

Nejvyšší soud České republiky s ohledem na všechny uvedené poznatky podle § 24 odst. 1 tr. ř. určil, že k projednání věci mladistvé S. G. je s ohledem na § 39 zák. č. 218/2003 Sb. příslušný Okresní soud v Karviné.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně 14. května 2008

Předsedkyně senátu:

JUDr. Milada Šámalová

Vydáno: 14. May 2008