JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 971/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. srpna 2008 o dovolání, které podal obviněný J. B. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 13 To 110/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 3 T 313/2007 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. B. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. 1. 2008, sp. zn. 3 T 313/2007, byl obviněný J. B. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. a trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 221 odst. 2 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené V. z. p. ČR, K. p. p. S. k. , Ú. p. M. B. , škodu ve výši 13.140 Kč.

Obviněný podal proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. 1. 2008, sp. zn. 3 T 313/2007, odvolání. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 13 To 110/2008, zamítl odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 13 To 110/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v něm namítl nesprávné hodnocení důkazů a v důsledku toho nesprávné posouzení účasti obviněného na skutku. Podle něj nebylo bez důvodných pochybností prokázáno, že skutečně spáchal trestný čin. Vytkl soudům, že nebyla vyvrácena jeho obhajoba, že zranění poškozeného mohlo vzniknout jiným mechanizmem, než právě jeho úderem. Obviněný dále namítl, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest, který mu zabrání stýkat se s rodinou a vychovávat děti.

Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. (správně má být § 265k odst. 1 tr. ř.) zrušil napadené rozhodnutí Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. 1. 2008, sp. zn. 3 T 313/2007, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 13 To 110/2008, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K dovolání obviněného se písemně vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Uvedla, že prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat vady spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný však ve svém dovolání zpochybnil hodnocení důkazů a polemizoval se skutkovými závěry soudů ve snaze prosadit vlastní verzi skutkového děje. Takovou formu uplatněných námitek nelze akceptovat v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani žádného dalšího dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř.

Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného J. B. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. , neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. Zároveň souhlasila, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je podáno z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř., vycházel přitom z následujících skutečností:

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jasně o tom svědčí dikce „… nebo jiném … hmotně právním …“. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem, a nikoli tak, jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení vlastní verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Nejvyšší soud se na podkladě dovolání podaného s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zabývá správností právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti tomu, jak soudy v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodily, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod.

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav zjištěný soudy nižších stupňů nenaplňoval znaky trestných činů, jimiž byl obviněný uznán vinným. Obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti hodnocení důkazů. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.

Obviněný dále namítl v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nesprávnost uloženého trestu, který považuje za nepřiměřeně přísný. Judikatura Nejvyššího soudu České republiky vychází z názoru, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou uložení trestu na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudů v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. srpna 2008

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Vydáno: 13. August 2008