JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 97/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 1. 2008 o dovolání obviněného M. J. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 7 To 306/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 2 T 172/2006 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. J. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. J. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 7 To 306/2007, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 13. 4. 2007, sp. zn. 2 T 172/2006. Obviněný napadl rozsudek Krajského soudu v Brně v celém rozsahu, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že Okresní soud v Třebíči neměl dostatek důkazů k tomu, aby ho mohl uznat vinným. Vyjádřil nesouhlas s tím, z jakých důkazů tento soud vycházel při konstrukci svých skutkových zjištění. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a další obsahově navazující rozhodnutí.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho soud zjistil. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné uplatňovat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolacím důvodem tudíž nejsou námitky proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je z hlediska důvodů koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.

V posuzovaném případě byl obviněný uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Třebíči, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil i Krajský soud v Brně, spočíval v tom, že obviněný M. J. dne 29. 4. 2006 kolem 22,45 hodin před hostincem U K. v obci V., okr. T., po požití alkoholických nápojů na vyvýšené ploše opakovaně strčil do poškozeného P. K. a poté při vzájemném držení v oblasti ramen zapříčinil jeho pád nazad, při kterém poškozený utrpěl otevřenou dislokovanou luxační zlomeninu v dolní části pravého bérce s lomnými liniemi procházejícími vnitřním kotníkem, zadní hranou holenní kosti a nad vnitřním kotníkem a dále dvojnásobnou zlomeninu pravé lýtkové kosti, a v důsledku těchto zranění byl poškozený citelně omezen v obvyklém způsobu života po dobu tří měsíců.

Obviněný v dovolání neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval znaky trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Pouze takto pojaté námitky by korespondovaly s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání na výhradách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodily. Projevil nesouhlas s tím, že soudy za podklad svých skutkových zjištění vzaly svědeckou výpověď poškozeného a vzniklý následek a že nesprávně hodnotily znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, podle něhož zranění poškozeného je možné přisoudit nešťastné shodě více náhod, aniž by kontakt poškozeného s druhou osobou byl výlučnou podmínkou vzniku zranění. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že obviněný tuto námitku vytrhl z celkového kontextu znaleckého posudku, v kterém sice bylo konstatováno, že „fyzický kontakt s druhou osobou není … nutnou podmínkou při vzniku uvedené zlomeniny“, ale v kterém bylo především konstatováno to, že „popis události poškozeným, že … spadl … v době, kdy byl ve vzájemném kontaktu s druhou osobou, není v rozporu s charakterem zranění“. Znalecký posudek byl soudům podpůrným podkladem pro závěr o věrohodnosti svědecké výpovědi poškozeného. Polemika obviněného s tímto způsobem hodnocení uvedených důkazů je mimo rámec dovolacího důvodu. Obviněný mimo rámec dovolacího důvodu také namítal, že neměl jediný důvod k trestnému jednání. Tato námitka je v podstatě jen polemikou se zjištěním soudů vyplývajícím ze svědecké výpovědi poškozeného, že již uvnitř restaurace obviněný vyprovokoval incident tím, že jako první do poškozeného u dveří při jeho odchodu bez zjevné příčiny „hypl“, přičemž tento incident pokračoval před restaurací a vyvrcholil posuzovaným činem.

Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídaly a nebyly pod něj podřaditelné. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. ledna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 23. January 2008