JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 940/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. listopadu 2002 v Brně o dovolání obviněného D. B., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. května 2002, č. j. 6 To 249/2002-85, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 2 T 183/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 20. 2. 2002, č. j. 2 T 183/2001-65, byl obviněný D. B. uznán vinným trestnými činy úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, odst. 3 tr. zákona, kterých se dopustil jednáními popsanými pod body I./1, 2 a II. výroku tohoto rozsudku. Podle ust. § 250b odst. 3 tr. zákona byl obviněný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Soud prvního stupně rozhodl také o vině a trestu obviněných J. Š. a V. S. a o uplatněném nároku na náhradu škody.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 5. 2002, č. j. 6 To 249/2002-85, odvolání obviněného (směřující proti výroku o vině v bodě I./2 rozsudku soudu prvního stupně a proti výroku o trestu) podle § 256 tr. řádu zamítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonem stanovené lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. řádu) dne 15. 8. 2002 dovolání, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (po novele zák. č. 265/2001 Sb.). V odůvodnění dovolání – shodně jako v odvolání - namítá, že předmětného skutku se nemohl dopustit, protože dne 2. 3. 2001 se celý den zdržoval na jiném místě za přítomnosti příslušníků Policie ČR M. T. a P. C. a bývalého policisty J. H., a to od rána až do večera v restauraci po názvem „U T.“, kde seděl a popíjel, a vytýká proto odvolacímu soudu, že neuvěřil jeho obhajobě. Navrhuje tedy, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a rozsudek okresního soudu ve výroku v části I/2 a také celý výrok o trestu a podle § 265m rozhodl o zproštění obžaloby ze spáchání skutku popsaného pod bodem I/2 výroku rozsudku soudu prvního stupně, ve zbytku, aby uznal obviněného vinným a uložil mu přiměřený, mírnější trest než soud prvního stupně.

Nejvyšší státní zastupitelství v Brně se k dovolání obviněného nevyjádřilo.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu, neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný, řádně zastoupený obhájcem (§ 265d odst. 2 tr. řádu), je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu osobou oprávněnou k podání dovolání, neboť napadá nesprávnost výroků, které se ho bezprostředně dotýkají.

Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné námitky naplňují dovolací důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Podle tohoto ustanovení je tedy možné namítat, že zjištěný skutkový stav byl chybně posouzen jako trestný čin, ačkoliv zjištěný skutek nevykazuje znaky žádného trestného činu a o trestný čin tedy nejde, anebo je možné namítat, že zjištěný skutek měl být správně posouzen jako jiný trestný čin. V žádném případě nelze napadat nesprávnost samotného zjištění skutkového stavu. Nejvyšší soud musí vycházet z již soudem učiněného skutkového zjištění a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotí správnost hmotně právního posouzení.

Z obsahu dovolání je však zřejmé, že dovolatel sice namítá, že zjištěný skutek nebyl správně právně posouzen, obsahově však své námitky vůči správnosti právního posouzení skutkového stavu věci nesměřuje, nýbrž odvolacímu soudu pouze vytýká nesprávná skutková zjištění, včetně neúplného a nesprávného hodnocení provedených důkazů, když zpochybňuje jeho skutkové zjištění, že společně s obviněným J. Š. „dne 2. 3. 2001 v Elektroprodejně firmy M. v B. na základě předchozí dohody a poté, co J. Š. předložil nepravdivé potvrzení o zaměstnání a výši příjmů, vyhotovené D. B., a uzavřel …smlouvu o úvěru na částku 17.999,- Kč, v níž uvedl, že pracuje u firmy K., jeho měsíční čistý příjemný činí 14.380,- Kč a příjem partnerky činí 7.123,- Kč, ačkoli byl v té době evidován u úřadu práce a pobíral pouze sociální dávky, kdy na základě těchto údajů mu byl úvěr poskytnut a byl mu předán televizor zn. SAMSUNG, který následně D. B. prodal a získané finanční prostředky použili pro svou potřebu…“.

Nutno v této souvislosti připomenout, že z vymezení důvodů dovolání uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu je zřejmé, že dovolání v žádném případě nemůže směřovat proti hodnocení důkazů ani proti skutkovým zjištěním, na jejichž podkladě bylo rozhodnuto.

S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu než má na mysli ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. Dovolatel totiž musí v souladu s § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání nejenom odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, ale současně je nezbytné, aby obsah konkrétně uplatněných dovolacích námitek odpovídal důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v § 265b odst. 1 tr. řádu.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný.

V Brně dne 20. listopadu 2002

Předseda senátu:

JUDr. Michal M i k l á š

Vydáno: 20. November 2002