JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 915/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. 11. 2002 o dovolání obviněného J. Š., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 8. 2002, sp. zn. 1 To 67/2002, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 T 11/2000 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. Š. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný J. Š. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 8. 2002, sp. zn. 1 To 67/2002, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání i odvolání státního zástupce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 5. 2002, sp. zn. 36 T 11/2000. Dovolání podal v celém rozsahu, v němž byl odsouzen, a to s odkazem na dovolací důvod stanovený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci nebo sám zastavil trestní stíhání.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

Takto vymezený dovolací důvod znamená, že v dovolání je možné namítat, že skutek, který byl zjištěn soudem, byl vadně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli správně nešlo o žádný trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. V dovolání však není možné namítat, že skutek byl zjištěn nesprávně, že důkazy byly hodnoceny chybně apod. V souladu s ustanovením § 265b odst. písm. g) tr. ř. tedy je jen takové dovolání, v němž jsou uplatněny p r á v n í námitky proti tomu, jak byl posouzen skutkový stav zjištěný soudem. S citovaným ustanovením nekorespondují s k u t k o v é námitky, v nichž jsou vznášeny výhrady proti tomu, jak soudy zjistily skutkový stav, jak hodnotily důkazy, jak při dokazování postupovaly apod.

V posuzovaném případě obviněný v dovolání uplatnil v celém rozsahu výhradně jen námitky proti skutkovému stavu, který zjistil Krajský soud v Ostravě a z něhož vycházel i Vrchní soud v Olomouci. Dovolání obviněného bylo totiž založeno na námitce, že nespáchal žádný ze skutků, jimiž byl uznán vinným. V návaznosti na tuto základní námitku obviněný namítal, že soudy pochybily, pokud uvěřily výpovědi poškozené a přihlížely k ní jako k pravdivé, byť ve spojení se znaleckým posudkem, a pokud nevzaly v úvahu obhajobu obviněného podporovanou výpověďmi některých svědků. Obviněný vytkl také neúplnost důkazů a poukázal na nezbytnost nového znaleckého posudku. Žádná z těchto námitek neodpovídá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože se nijak netýká právního posouzení skutku zjištěného soudem ani jiného aspektu hmotněprávního posouzení věci v návaznosti na skutkový stav zjištěný soudem. Obviněný se dovoláním domáhal naopak změny skutkových zjištění.

Obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak dovolání opřel o námitky, které obsahově tento dovolací důvod nenaplňují. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. listopadu 2002

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 20. November 2002