JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 891/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. listopadu 2002 v Brně o dovolání obviněného D. U., které podal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. ledna 2002, sp. zn. 8 To 604/2001, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 1 T 48/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm.b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. 1 T 48/2001, byl obviněný uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. a to za jednání ve výroku tohoto rozsudku uvedené. Za to byl podle § 224 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody na 2 roky, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm.a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 4 let. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen také trest zákazu činnosti na 8 let.

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 7. 1. 2002, sp. zn. 8 To 604/2001, rozsudek soudu I. stupně k odvolání obviněného zrušil v celém výroku o trestu a při nezměněném výroku o vině nově obviněnému podle § 224 odst. 2 tr. zák. uložil trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 3 roků. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. mu uložil také trest zákazu činnosti na 6 let.

Proti rozsudku soudu I. stupně ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce včas dovolání z důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vytýká soudu, že „nesprávně zhodnotil způsobené zranění poškozené jako těžké, ačkoliv dle lékařských vyjádření se mohlo jednat i o zranění lehké“. Domnívá se proto, že jeho jednání mělo být kvalifikováno jako ublížení na zdraví podle § 223 tr. zák. Navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li dovoláním napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Podle tohoto ustanovení je tedy možné namítat, že zjištěný skutkový stav byl chybně posouzen jako trestný čin, ačkoliv zjištěný skutek nevykazuje znaky žádného trestného činu a o trestný čin nejde, anebo je možné namítat, že zjištěný skutek měl být správně posouzen jako jiný trestný čin. V žádném případě nelze proto napadat správnost samotného zjištění skutkového stavu, tj. že soud nesprávně zhodnotil důkazy, že přihlédl k určitým skutečnostem a jiné naopak zcela pominul, atp. Nejvyšší soud musí vycházet z již soudem učiněného skutkového zjištění a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotí pouze správnost jeho hmotně právního posouzení.

Z obsahu dovolání však vyplývá, že dovolatel sice formálně namítá nesprávnost právního posouzení skutku a uplatňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., obsahově však svoje námitky vůči správnosti právního posouzení skutkového stavu věci nesměřuje, nýbrž soudu vytýká nesprávná skutková zjištění v důsledku nesprávného zhodnocení důkazů. Námitkou, že soud nesprávně zhodnotil způsobené zranění poškozené jako těžké, ač dle lékařských vyjádření se mohlo jednat i o zranění lehké, soudu vytýká, že při hodnocení důkazů významných pro stanovení charakteru zranění poškozené, zcela pominul tu jejich část, ze které dle názoru obviněného vyplývala možnost způsobení pouze lehkého zranění poškozené. Soudu tedy nevytýká, že zjištěný skutek, pokud jde o způsobený následek, nevykazuje znaky těžké újmy na zdraví ve smyslu § 89 odst. 7 tr. zák. ale, že nesprávně hodnotil důkazy, nezjistil, resp. nezhodnotil, že „dle lékařských vyjádření se mohlo jednat i o zranění lehké“ a pokud by k takovému skutkovému závěru dospěl, naplňovalo by jeho jednání pouze znaky trestného činu ublížení na zdraví podle § 223 tr. zák. Tato námitka směřující proti správnosti skutkových zjištění a nikoliv proti právnímu posouzení skutku, však dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nenaplňuje.

Protože dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř., bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. listopadu 2002

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš

Vydáno: 06. November 2002