JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 87/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. ledna 2008 o dovolání obviněného B. K. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 2 To 20/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 48 T 14/2004, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 2 To 20/2007, byl obviněný B. K. společně s A. R. uznán vinným přípravou k trestnému činu vydírání podle § 7 odst. 1 tr. zák. k § 235 odst. 1, 2 písm. b) a c), odst. 3 tr. zák. a byl odsouzen podle § 235 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl podle § 35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 11. 2002, sp. zn. 2 T 134/2002, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Proti tomuto rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 2 To 20/2007, podal obviněný B. K. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy obou stupňů nesprávně hodnotily jak výpověď poškozeného J. H. , když ji shledaly věrohodnou, tak výpovědi spoluobviněného A. R. a svědků D. Š. a M. J. , protože z nich měly dospět k závěru, že se nedopustil nezákonného jednání. Soudům obou stupňů dále vytkl, že považovaly za důkaz o jeho vině záznamy o odposleších, přestože se v nich neobjevilo jeho jméno. Ohradil se také proti výsledkům rekognice, protože před jejím provedením se poškozený zmiňoval o pachateli, který měl v uchu náušnici, ačkoli on náušnici nikdy nenosil. Podle obviněného nebylo dokazování úplné, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 2 To 20/2007, a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 8. 2006, sp. zn. 48 T 14/2004, a aby Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný namítá jen vadné hodnocení provedených důkazů, čímž fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Poukázala na to, že skutkovými zjištěními učiněnými v řádně vedeném trestním řízení je dovolací soud vázán, a proto nemůže být nesprávné skutkové zjištění důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. a souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzením skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. Dovolání je totiž specifickým mimořádným opravným prostředkem, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. ř. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další soudní instancí přezkoumávající skutkový stav věci, neboť by se tím dostal do postavení soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do postavení soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost povedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. či namítat jiné porušení trestního řádu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/2003).

Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadl soudy učiněná skutková zjištění týkající se spáchaného skutku. Za námitky, které jsou pouze polemikou se skutkovým zjištěním, je nutno považovat jak výhrady obviněného týkající se hodnocení obsahu odposlechů, výsledků rekognice a učiněných výpovědí, tak výtky proti úplnosti provedeného dokazování. Nejvyšší soud připomíná, že námitky uplatněné v dovolání uplatňoval obviněný již v řízení o odvolání a odvolací soud se jimi zabýval a v odůvodnění svého rozhodnutí se s nimi přesvědčivě vypořádal a logicky vyložil, o které důkazy opřel skutková zjištění (viz. č. l. 443 - 444 spisu).

Obviněný se dovoláním domáhá, aby na základě jiného skutkového zjištění byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Jak vyplývá z již shora uvedeného, dovolací soud je vázán skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním (tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy) nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není obsahově naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).

Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v § 265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. ledna 2008

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Vydáno: 23. January 2008