JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 841/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. 10. 2002 o dovolání obviněného A. V., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 4 To 109/2002, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 3 T 237/2001 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. V. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný A. V. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 4 To 109/2002, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 3 T 237/2001. Dovolání podal v rozsahu výroku o vině a výroku o trestu, a to s odkazem na dovolací důvod stanovený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení i předcházející řízení a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

Takto stanovený dovolací důvod znamená, že v dovolání je možné namítat nesprávnou právní kvalifikaci skutku zjištěného soudem, a to v tom smyslu, že tento skutek byl kvalifikován jako trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným, nebo nešlo o žádný trestný čin vůbec. Není však možné namítat, že skutek byl zjištěn nesprávně, že důkazy byly hodnoceny vadně, že při dokazování nebyly dodrženy procesní předpisy apod. Dovoláním tedy lze napadat to, jak byl zjištěný skutek posouzen po právní stránce, avšak nelze napadat samotná skutková zjištění.

V posuzovaném případě obviněný v dovolání neuplatnil žádné p r á v n í námitky, jimiž by vytýkal nesprávnost právní kvalifikace skutku zjištěného soudem, a své dovolání založil v celém rozsahu výlučně jen na s k u t k o v ý c h námitkách, jimiž zpochybňoval správnost skutkových zjištění, z nichž soudy vycházely, způsob, jímž hodnotily důkazy, úplnost provedeného dokazování a postup při provádění důkazů. Obviněný v dovolání uvedl, že „vytýká nejasnost a neúplnost skutkových zjištění a namítá, že soud se dostatečně nevypořádal se všemi pro rozhodnutí významnými okolnostmi“. Poté podrobně rozvedl, v čem spatřuje nedostatky skutkových zjištění, vady v hodnocení důkazů a v postupu při provádění důkazů. Své podrobné námitky dovedl k závěru, že „nebyly k objasnění skutkového stavu věci u hlavního líčení provedeny všechny potřebné a dostupné důkazy, hodnocení provedených důkazů bylo vadné a v důsledku těchto nedostatků byly chybné i skutkové a právní závěry odvolacího soudu“. Tímto pojetím dovolacích námitek se obviněný ocitl zcela mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. I když obviněný formálně deklaroval tento dovolací důvod, uplatnil námitky, které jej obsahově nenaplňují.

Třebaže obviněný ve své závěrečné úvaze uvedené v dovolání učinil paušální zmínku o chybných právních závěrech odvolacího soudu, není to vázáno na skutkový stav zjištěný v rozsudku Městského soudu v Brně, nýbrž na to, že obviněný se domáhá změny skutkových zjištění soudu. Proto není jeho dovolání založeno na právních námitkách, které ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. připouští, nýbrž na skutkových námitkách, které neodpovídají žádnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. října 2002

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 24. October 2002