JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 815/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 7. 2008 o dovolání obviněného K. K. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. 50 To 94/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 1 T 87/2004 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného K. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný K. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. 50 To 94/2008, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 22. 11. 2007, sp. zn. 1 T 87/2004. Rozsudek Krajského soudu v Plzni dovoláním napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas s tím, jaká skutková zjištění soudy učinily, se způsobem hodnocení důkazů, na jejichž podkladě ke skutkovým zjištěním dospěly, a s tím, že nevyhověly jeho návrhu na provedení dalších důkazů. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Plzni věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jasně o tom svědčí dikce „… nebo jiném … hmotně právním …“. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení vlastní verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Nejvyšší soud se na podkladě dovolání podaného s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zabývá správností právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti tomu, jak soudy v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodily, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod.

V posuzovaném případě byl obviněný napadeným rozsudkem odsouzen pro trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Krajského soudu v Plzni, navazujících na zjištění Okresního soudu v Karlových Varech, spočíval v podstatě v tom, že obviněný v autobusu městské hromadné dopravy během jízdy napadl řidiče autobusu dvěma údery pěstí do obličeje a poté, co řidič autobusu zastavil, obviněný v autobusu i mimo něj pokračoval ve slovním i fyzickém napadání řidiče až do doby, kdy na místě zakročila policie. Z bližších okolností rozvedených v odůvodnění rozsudků obou stupňů vyplývá, že řidič autobusu byl bratrem obviněného a že obviněný jeho napadením řešil jejich vzájemné neurovnané vztahy.

Obviněný v dovolání neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by uvedená skutková zjištění nenaplňovala znaky trestného činu výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Námitky obviněného proti skutkovým zjištěním soudů, jeho polemika s tím, jak soudy hodnotily důkazy, a nesouhlas s tím, že nevyhověly jeho návrhům na provedení dalších důkazů, jsou mimo rámec dovolacího důvodu. Obviněnému nešlo o právní posouzení skutku, který zjistil Krajský soud v Plzni v napadeném rozsudku, nýbrž o to, aby prosadil svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na tvrzení, že poškozeného nenapadl a že důkazy, které ho z napadení usvědčovaly, jsou nevěrohodné. Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl za hranicemi zákonného dovolacího důvodu.

Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují, věcně s ním nekorespondují a nejsou pod něj podřaditelné. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. července 2008

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 09. July 2008