JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 767/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. července 2008 o dovolání obviněného M. B. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. 5 To 43/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 129/2007, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2007, sp. zn. 88 T 129/2007, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., a byl za tento trestný čin odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená J. P. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Obviněný podal proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 23. 11. 2007, sp. zn. 88 T 129/2007, odvolání proti všem výrokům. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. 5 To 43/2008, zamítl odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. 5 To 43/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl porušení práva na spravedlivý proces, jakož i porušení základních zásad trestního řízení, zejména zásady materiální pravdy, zásady vyhledávací a zásady volného hodnocení důkazů. Obviněný namítl neexistenci subjektivní stránky trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Argumentoval tím, že nebyl prokázán úmysl zmocnit se cizí věci. Jediným důkazem je v tomto směru podle něj výpověď poškozené a dodal, že nijak není vyvrácena jeho obhajoba, že si poškozenou spletl se svou blízkou známou. Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. 5 To 43/2008. Další postup dovolacího soudu nenavrhl.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Ze skutkových zjištění soudů totiž vyplývá, že obviněný skutečně použil násilí vůči poškozené s úmyslem zmocnit se jejích peněžních prostředků. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Zároveň souhlasila, aby dovolací soud rozhodl v neveřejném zasedání za podmínek podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Nejvyšší soud České republiky je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. Dovolání je totiž specifickým mimořádným opravným prostředkem, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. ř. Nejvyšší soud České republiky v řízení o dovolání není a ani nemůže být další soudní instancí přezkoumávající skutkový stav věci, neboť by se tím dostal do postavení soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do postavení soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem.

Nejvyšší soud České republiky shledal, že námitky týkající se porušení práva na spravedlivý proces a porušení zásad trestního řízení jsou námitkami procesního charakteru, které svým obsahem nenaplňují uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný zároveň namítl neexistenci znaku skutkové podstaty trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., konkrétně úmyslu zmocnit se cizí věci. Z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jde o námitku právní, kterou lze podřadit pod uplatněný dovolací důvod. Nejvyšší soud však shledal tuto námitku neopodstatněnou. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožnil i soud odvolací, bez důvodných pochybností vyplývá, že obviněný užil násilí vůči poškozené s úmyslem zmocnit se jejích peněz.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. července 2008

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Vydáno: 09. July 2008