JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 685/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. 9. 2002 o dovolání obviněného A. N., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2002, sp. zn. 1 To 107/2002, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 T 8/2000, a obviněného P. Š., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2001, sp. zn. 1 To 86/2001, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 T 8/2000 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného P. Š. o d m í t á .

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. N. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. Š. podal prostřednictvím své obhájkyně dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 11. 2001, sp. zn. 1 To 86/2001, kterým bylo podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2001, sp. zn. 50 T 8/2000, zamítnuto.

Z trestního spisu vyplývá, že o odvolání rozhodl Vrchní soud v Olomouci dne 22. 11. 2001.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek bylo nově do trestního řádu začleněno novelou účinnou od 1. 1. 2002 (zákon č. 265/2001 Sb.). Časová působnost trestního řádu se řídí zásadou, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení. V době do 1. 1. 2002 bylo možno pravomocné rozhodnutí napadnout pouze stížností pro porušení zákona nebo návrhem na povolení obnovy řízení. Jestliže dovolání bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2002, znamená to, že tento mimořádný opravný prostředek lze podat jen tehdy, nastanou-li podmínky pro jeho podání až po 1. 1. 2002, tj. za účinnosti zákona č. 265/2001 Sb. Pro shora uvedený závěr, tj. že dovolání lze podat jen proti rozhodnutím, která nabyla právní moci v době od 1. 1. 2002, svědčí i ta okolnost, že přechodná ustanovení zákona č. 265/2001 Sb. neupravují možnost podat dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci před účinností tohoto zákona.

Z výše uvedeného vyplývá, že dovoláním bylo napadeno usnesení, které nabylo právní moci dne 22. 11. 2001, tudíž proti němu nelze podat dovolání, neboť tento nový mimořádný opravný prostředek byl zaveden do trestního řádu až s účinností od 1. 1. 2002. (Uvedenou problematiku již řešil Ústavní soud, který pod sp. zn. III. ÚS 298/02 dne 18. 6. 2002, odmítl ústavní stížnost P. L., a ztotožnil se s názorem vysloveným Nejvyšším soudem).

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného P. Š. odmítl jako nepřípustné, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a jemu předcházející řízení ve smyslu § 265i odst. 3, 4 tr. ř.

Obviněný A. N. byl rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2002, sp. zn. 1 To 107/2001, uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. a byl mu podle § 250 odst. 3 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání tří let a devíti měsíců. Pro výkon tohoto trestu byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu funkce statutárního orgánu v obchodních společnostech na dobu pěti let a podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozených na náhradu škody.

Proti uvedenému rozsudku podal obviněný prostřednictví obhájce dovolání, ve kterém uvedl, že je podává z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou /§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř./, prostřednictvím obhájce, ve lhůtě stanovené zákonem (§ 265e odst. 1 tr. ř.).

Obviněný v podaném dovolání poukazuje na to, že nevěděl, že předměty leasingu, na které byly leasingové smlouvy uzavírány, neexistují. Obviněným Čadou, kterého znal a neměl důvod mu nedůvěřovat, byl ujišťován, že předmět leasingu má k dispozici. Obviněný vyslovil svůj názor, že jeho jednání bylo oběma soudy chybně zhodnoceno jako trestný čin podvodu s přímým úmyslem, tento úmysl však u něj nebyl dán, neboť nevěděl, že prodává neexistující zboží, a proto jeho jednání bylo možno kvalifikovat jako pouhou nedbalost. Závěrem svého dovolání vyslovil obviněný názor, že jeho vina nebyla náležitě prokázána, když nebyla řádně prokázána subjektivní stránka trestného činu a vzhledem k výše uvedené skutečnosti navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek vrchního soudu zrušil, zrušil také rozsudek krajského soudu a sám obviněného zprostil obžaloby.

Z podání obviněného je patrno, že tento své námitky formálně směřuje do oblasti důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti se však neztotožnil se zjištěným skutkovým stavem.

V souvislosti s ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je třeba poukázat na to, že podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci tohoto dovolacího důvodu je možno namítat nesprávnou právní kvalifikaci skutku, jímž byl obviněný uznán vinným, avšak není možno namítat, že tento skutek byl zjištěn nesprávně nebo že důkazy byly nesprávně hodnoceny. Shora již bylo přímo z podaného dovolání obviněného konstatováno, že soudy bylo chybně zhodnoceno, že jednal s přímým úmyslem, že jeho vina nebyla náležitě prokázána. Již z této interpretace dovolání obviněného je zřejmé, že podstata dovolání spočívá v tom, že se obviněný neztotožnil se skutkovými zjištěními a hodnocením důkazů. S ohledem na shora uvedené je nepochybné, že obviněný poukazuje na nedostatky skutkových zjištění a hodnocení provedených důkazů, což však nelze považovat za dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Je tedy nepochybné, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a proto bylo nutno dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout.

Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto ve veřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. září 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann

Vydáno: 18. September 2002