JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 605/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. 5. 2008 o dovolání obviněného M. S. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2007, sp. zn. 61 To 431/2007, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 4 T 94/2006 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. S. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2007, sp. zn. 61 To 431/2007, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 1. 2007, sp. zn. 4 T 94/2006. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vyjádřil nesouhlas se skutkovými zjištěními soudů a s tím, že tato zjištění opřely o znalecký posudek Ing. S. K. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal nové projednání věci nebo aby ho po zrušení napadeného usnesení zprostil obžaloby.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) t. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Svědčí o tom zákonná dikce „… nebo jiném … hmotně právním posouzení“. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z hlediska důvodů je dovolání koncipováno tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Na podkladě dovolání podaného s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud přezkoumává správnost právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.

Obviněný byl odsouzen pro trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 10, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Městský soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněný společně s dalšími dvěma spoluobviněnými dne 5. 6. 2003 v 16:40 hodin na silnici II. třídy v katastru obce Ř., okr. P.-z., zinscenovali dopravní nehodu dvou motorových vozidel, následně při uplatnění nároků na pojistné plnění u ČSOB Pojišťovny, a. s., odboru služeb klientům, v P., ul. V., uvedli nepravdivé údaje o okolnostech a průběhu dopravní nehody a tím dosáhli neoprávněného vyplacení pojistného plnění ve výši 293 621 Kč.

Obviněný v dovolání neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval znaky trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. Pouze takto pojaté námitky by odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na polemice se znaleckým posudkem Ing. S. K., dále s tím, jak soudy hodnotily tento důkaz, a konečně s tím, že ho považovaly za podklad zjištění, že k poškození vozidel nedošlo při deklarované dopravní nehodě. Obviněný se tak snažil prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na tvrzení, že dopravní nehoda se stala tak, jak byla deklarována. Toto tvrzení považovaly soudy za vyvrácené znaleckým posudkem Ing. S. K. Lze jen poznamenat, že tohoto znalce přibral policejní orgán postupem podle § 105 odst. 1 tr. ř. a že tento posudek vyzněl v podstatě stejně jako posudek znalce S. B., který si vyžádala sama pojišťovna a který použil Obvodní soud pro Prahu 10 jako listinný důkaz. Nesouhlas obviněného s obsahem a závěry znaleckého posudku a se způsobem, jímž na něj soudy v rámci hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. nazíraly, není dovolacím důvodem. Obviněný uplatnil námitky, které svým obsahem neodpovídaly zákonnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. května 2008

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 20. May 2008