JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 568/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 8. 2002 o dovolání obviněného Ing. Z. M., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 11 To 50/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 1 T 128/2000 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. Z. M. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný Ing. Z. M. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 11 To 50/2002, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 11. 2001, sp. zn. 1 T 128/2000. Odkázal na důvod dovolání stanovený v § 265a odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak měl zřejmě na mysli důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože v § 265a odst. 1 tr. ř. je upravena přípustnost dovolání, zatímco důvody dovolání jsou stanoveny v § 265b tr. ř. Namítl, že při revizích inspektorátu bezpečnosti práce mu nebyla vytýkána žádná pochybení, že znalecký posudek, z něhož soudy vycházely, je nepoužitelný a že soudy se náležitě nezabývaly rozpory mezi znaleckým posudkem a výpověďmi svědků. V závěru dovolání obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je dovoláním, které bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

V rámci tohoto dovolacího důvodu je možné namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli nešlo o trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Není však možné namítat, že skutek byl nesprávně zjištěn, že byly vadně hodnoceny důkazy apod. To znamená, že dovoláním lze napadat právní kvalifikaci skutku zjištěného rozsudkem, avšak nelze napadat samotná skutková zjištění či hodnocení důkazů.

V posuzovaném případě obviněný své dovolání založil v celém rozsahu jen na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy a jaká zjištění z nich vyvodily. Žádná z uplatněných námitek se nevztahuje k otázce právního posouzení skutku zjištěného napadeným rozsudkem ani k otázce jiného hmotněprávního posouzení, tj. jiného než je právní kvalifikace zjištěného skutku.

Pokud obviněný namítal nepoužitelnost znaleckého posudku, měl patrně na mysli znalecký posudek z oboru bezpečnosti práce (ve věci byl kromě toho podán i znalecký posudek z oboru projektování a stavebnictví). V tomto ohledu obviněný jen paušálně, bez jakékoli další konkretizace a s povšechným odkazem na předchozí písemná podání namítl, že se na něho nevztahovaly předpisy, z nichž posudek vycházel. Ani tuto námitku není možné považovat za dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z odůvodnění napadeného rozsudku je totiž výslovně zřejmé, že Krajský soud v Praze přičítal obviněnému jen porušení § 133 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, což nakonec bylo důvodem, pro který kvalifikoval skutek jako trestný čin ublížení na zdraví pouze podle § 224 odst. 1 tr. zák., na rozdíl od Okresního soudu Praha-západ, který ho kvalifikoval i podle § 224 odst. 2 tr. zák. Dovolání obviněného neobsahuje žádné námitky, které by měly vztah k aplikaci ustanovení § 133 odst. 1 písm. a) zákoníku práce Krajským soudem v Praze v napadeném r o z s u d k u , a orientovalo se jen na bezobsažné konstatování nepoužitelnosti znaleckého p o s u d k u jako důkazu.

Z uvedeného je zřejmé, že ačkoli obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti uplatnil takové námitky, které obsahově tento dovolací důvod nenaplňují. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3, 4 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. srpna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 27. August 2002