JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 532/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 4. 2008 o dovoláních, která podali obvinění M. C. a V. M. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2006, sp. zn. 5 To 402/2006, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 7 T 64/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných o d m í t a j í .

O d ů v o d n ě n í :

Obvinění M. C. a V. M. podali každý prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2006, sp. zn. 5 To 402/2006, jímž byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta jejich odvolání a odvolání dalších obviněných proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2005, sp. zn. 7 T 64/2003.

Obviněný M. C. napadl výrok o zamítnutí svého odvolání v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy nedostatečně zjistily skutkový stav, a projevil nesouhlas s tím, jak hodnotily důkazy. Vyjádřil názor, že z důkazů vyplývá pochybnost o tom, zda se stal skutek, pro který byl uznán vinným. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Brně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Obviněný V. M. napadl výrok o zamítnutí svého odvolání v celém rozsahu. Odkázal na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Vyjádřil výhrady proti obsahu sděleného obvinění a proti důkazům, na jejichž podkladě soudy zjistily skutkový stav. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Brně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že obvinění podali dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Svědčí o tom dikce „… nebo jiném … hmotně právním …“. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak, jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. To znamená, že v dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny nebo zvratu ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Do rámce dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nespadají námitky proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Mimo meze dovolacího důvodu jsou i námitky proti tomu, co bylo obsahem sděleného obvinění, jak v něm byl popsán skutek apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z hlediska důvodů je dovolání koncipováno tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Z podnětu dovolání, které se opírá o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.

V posuzovaném případě byl obviněný M. C. odsouzen pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Městského soudu v Brně, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Krajský soud v Brně, spočíval v podstatě v tom, že obviněný M. C. a obviněný M. K. společně v době od 25. 2. 2000 do 8. 3. 2000 v M., okr. H., neoprávněně vyrobili a zprostředkovali pro obviněné J. C., D. K. a M. R. nejméně 3 000 gramů pervitinu (metamfetaminu). Obviněný V. M. byl odsouzen rovněž pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Městského soudu v Brně, která v napadeném usnesení akceptoval i Krajský soud v Brně, spočíval v podstatě v tom, že obviněný V. M. v době od 8. 1. 1999 do 8. 3. 2000 ve Z. a jinde pro sebe a další osoby opatřil od obviněných M. R. a M. V. a od dalších osob a rovněž zprostředkoval nebo opatřil obviněnému M. R. a dalším osobám nejméně 475 gramů kokainu, 5 gramů pervitinu, 10 287 tablet tzv. extáze obsahující látku MDMA a 2,5 kilogramu marihuany obsahující látku THC.

Žádný z obviněných nenamítl nic v tom smyslu, že by skutkový stav, který zjistil Městský soud v Brně a z něhož v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Brně, nenaplňoval znaky trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Pouze takto pojaté námitky by odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Polemika obviněných s tím, jak soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodily, tento dovolací důvod nezakládá.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., na který odkázal obviněný V. M., byl v této věci uplatnitelný ve variantě spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tu je vázán na jiný dovolací důvod, v daném případě na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jestliže námitky obviněného nezakládaly dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., logicky z toho plyne, že nezakládaly ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Obvinění M. C. a V. M. sice formálně deklarovali zákonné dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., resp. podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., avšak uplatnili námitky, které jim obsahově neodpovídaly, nenaplňovaly je a nebyly pod ně podřaditelné.

Nejvyšší soud proto dovolání obou obviněných podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jejich podnětu přezkoumal napadené usnesení a přecházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3, 5 tr. ř.

V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněných a státního zástupce.

Nad rámec rozhodnutí o podaných dovoláních pokládá Nejvyšší soud za potřebné vyjádřit se k délce dovolacího řízení. Obvinění podali dovolání dne 12. 4. 2007 (obviněný V. M.), resp. dne 27. 4. 2007 (obviněný M. C.), avšak věc byla Nejvyššímu soudu předložena Městským soudem v Brně až dne 17. 4. 2008. Z toho je zřejmé, že k průtahům nedošlo v řízení před Nejvyšším soudem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. dubna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 29. April 2008