JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 517/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 5. 2008 o dovolání obviněného V. V. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2007, sp. zn. 10 To 287/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha východ pod sp. zn. 1 T 108/2005 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. V. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 12. 2005, sp. zn. 1 T 108/2005, byl obviněný V. V. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok se zařazením do věznice s ostrahou.

Jako trestný čin posoudil Okresní soud Praha-východ skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný V. V. od listopadu 2001 do března 2005 s výjimkou období od 4. 12. 2002 do 18. 5. 2003 a od 7. 2. 2005 do 20. 2. 2005, kdy byl na úřadu práce evidován jako uchazeč o zaměstnání a nebylo mu přiznáno hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti, ničím nepřispěl na výživu své nezletilé dcery K. V., ač v jeho možnostech a schopnostech bylo poskytovat výživné ve výši 2.000,- Kč měsíčně k rukám matky dítěte, stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 1. 2001, sp. zn. P 60/2000, takže mu za uvedenou dobu jeho zaviněním vznikl dluh na výživném ve výši 68.000,- Kč, přičemž po část uvedené doby se nezdržoval v místě bydliště, o místě svého pobytu neinformoval matku dítěte ani státní orgány a tím znemožňoval vymáhání výživného.

Odvolání obviněného, podané proti všem výrokům rozsudku, bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2007, sp. zn. 10 To 287/2007, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. zahrnul námitku, že Krajský soud v Praze napadeným usnesením rozhodl ve veřejném zasedání, aniž mu byla dána možnost se ho zúčastnit. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. opřel o námitku, že ve zjištěném skutkovém stavu nebyl podklad pro závěr o jeho zavinění a o tom, že by se placení výživného vyhýbal. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.

K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného mimo jiné ve veřejném zasedání.

Krajský soud v Praze rozhodl napadeným usnesením ve veřejném zasedání, které provedl v nepřítomnosti obviněného. Stalo se tak proto, že ve stadiu po vyhlášení rozsudku se trestní stíhání proti obviněnému vedlo jako řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. tr. ř., a to na podkladě usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 14. 6. 2007, č. j. 1 T 108/2005-89. Tímto rozhodnutím reagoval Okresní soud Praha východ na skutečnost, že obviněný se přestal zdržovat v místě bydliště, nepřebíral písemnosti soudu na adrese, kterou předtím výslovně určil jako adresu pro doručování, bylo po něm bezvýsledně pátráno policií, nepodařilo se ho dostihnout ani na podkladě příkazu k zatčení a sám obviněný z vlastní iniciativy neučinil jediný projev komunikace se soudem, ačkoli věděl, že se v jeho věci vede soudní řízení. Za tohoto stavu byly splněny podmínky řízení proti uprchlému, neboť je jasné, že obviněný se vyhýbal trestnímu řízení tím, že se skrýval (§ 302 tr. ř.). Rozhodně tedy nelze akceptovat námitku, že pro řízení proti uprchlému nebylo důvodu. Pokud součástí řízení proti uprchlému bylo i veřejné zasedání konané před Krajským soudem v Praze jako soudem odvolacím, je jen logické, že bylo konáno v nepřítomnosti obviněného, neboť tato okolnost je pro uvedený způsob řízení charakteristická. Obviněný byl o veřejném zasedání vyrozuměn tím, že jemu adresované vyrozumění o veřejném zasedání bylo v době od 10. 7. 2007 do 31. 7. 2007 vyvěšeno na úřední desce Krajského soudu v Praze. Nad rámec podmínek řízení proti uprchlému se Krajský soud v Praze bezvýsledně pokusil doručit vyrozumění o veřejném zasedání obviněnému na adresu, kterou sám obviněný předtím uvedl jako adresu pro doručování. Evidentně tedy byly splněny podmínky pro konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného bez ohledu na to, zda se o něm obviněný dověděl (§ 306 odst. 2 tr. ř.). Pro úplnost je třeba konstatovat, že po celou dobu řízení proti uprchlému obviněný měl obhájce, který vykonával jeho procesní práva a jemuž byly doručovány všechny písemnosti určené pro obviněného (§ 304 tr. ř., § 306 odst. 1 tr. ř.).

Žádné ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání proto nebylo porušeno.

K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák. se dopustí ten, kdo se úmyslně vyhýbá své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného.

Skutkový stav, který zjistil Okresní soud Praha-východ a z kterého v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Praze, evidentně naplňuje zákonné znaky uvedeného trestného činu.

Pachatel se své zákonné povinnosti vyživovat jiného „vyhýbá” ve smyslu § 213 odst. 2 tr. zák. jednáním, které spočívá v tom, že neplatí výživné a zároveň činí kroky k tomu, aby se této povinnosti fakticky zbavil nebo aby zmařil, podstatně ztížil, odvrátil či oddálil možnost jejího vymáhání. Právě o takový případ šlo v posuzované věci. Vyplývá to ze zjištění, které je uvedeno ve skutkové části výroku o vině, totiž že obviněný se nezdržoval v místě svého bydliště, neinformoval matku dítěte ani státní orgány o místě svého pobytu a tím znemožňoval vymáhání výživného cestou výkonu rozhodnutí. Toto zjištění bylo v odůvodnění rozsudku Okresního soudu Praha-východ doplněno ještě tím, že obviněný se živil různými tzv. brigádami. K tomu lze jen dodat, že pokud obviněný za zdroj svých příjmů zvolil občasné či příležitostné práce, byl to jen další krok k tomu, aby nekontrolovanými příjmy znemožnil vymáhání výživného.

Námitku o nedostatku úmyslného zavinění obviněný v dovolání spojoval s tvrzením, že nebylo zjištěno, zda v placení výživného mu nebránily objektivní okolnosti ovlivňující jeho majetkové, osobní či zdravotní poměry. Ani tuto námitku není možné akceptovat. Soud, který obviněnému určil výši výživného částkou 2.000,- Kč měsíčně, vycházel z toho, že obviněný jako vyučený automechanik mohl dosahovat výdělku alespoň 10.000,- Kč měsíčně. Sám obviněný v hlavním líčení, které se konalo dne 2. 11. 2005 a v kterém ještě nebyl vyhlášen rozsudek, neboť bylo odročeno na 22. 12. 2005, ve své výpovědi výslovně uvedl, že sice pracoval jen jako brigádník, avšak pracoval-li 25 dnů v měsíci, dosahoval čistého příjmu 18.000,- Kč. To jasně svědčí o tom, že v možnostech a schopnostech obviněného bylo zajistit si příjem, z něhož mohl stanovené výživné snadno plnit. Je proto vyloučeno uvažovat o tom, že by stav, kdy se obviněný vyhýbal placení výživného, nebyl zahrnut jeho úmyslem a že by byl z hlediska obviněného nezaviněným důsledkem nějakých objektivních okolností mimo jeho vliv.

Závěrem k dovolání obviněného

Nejvyšší soud neměl žádný důvod k tomu, aby z podnětu dovolání obviněného jakkoli zasahoval do napadeného usnesení Krajského soudu v Praze, a proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. května 2008

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 14. May 2008