JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 430/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. 4. 2008 o dovolání obviněného P. F., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 11. 2007, sp. zn. 7 To 114/2007, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 4/2007 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. F. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. F. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 11. 2007, sp. zn. 7 To 114/2007, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 8. 2007, sp. zn. 2 T 4/2007. Napadl výrok o vině pokusem trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy porušily ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř., § 89 odst. 2 tr. ř. Projevil nesouhlas s tím, že soudy učinily rozhodná skutková zjištění na podkladě znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie a odvětví soudního lékařství, a na podkladě zvukového záznamu volání poškozeného na linku 158. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Logicky to vyplývá z té části citovaného ustanovení, která je vyjádřena slovy „… nebo jiném … hmotně právním posouzení“. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž dovolatel usiluje o jiné hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i o změnu skutkového stavu zjištěného soudem, resp. o jeho nahrazení svou vlastní verzí skutkového stavu. V dovolání není možné namítat nic ve vztahu k tomu, jaká skutková zjištění soud učinil, jak hodnotil důkazy, jak postupoval při jejich provádění, v jakém rozsahu provedl důkazy, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí a nikoli k tomu, aby skutková zjištění, která učinily soudy prvního a druhého stupně, byla přezkoumávána ještě třetí soudní instancí.

V posuzovaném případě obviněný v dovolání neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav, který zjistil Městský soud v Praze a ze kterého v napadeném rozsudku vycházel i Vrchní soud v Praze, nenaplňoval znaky pokusu trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák., jímž byl uznán vinným. Pouze takto pojaté dovolání by odpovídalo zákonnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nesouhlas obviněného s obsahem a závěry znaleckých posudků a s tím, jak soudy hodnotily jednak znalecké posudky a jednak obsah zvukového záznamu volání poškozeného na linku 158, není dovolacím důvodem. Ostatně ačkoli dovolacím důvodem je porušení h m o t n é h o práva, obviněný v dovolání nevytkl porušení žádného hmotně právního ustanovení a namítl porušení p r o c e s n í c h ustanovení, tj. ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř., které upravuje postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu, a ustanovení § 89 odst. 2 tr. ř., které upravuje druhy důkazních prostředků v trestním řízení.

Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jeho námitky svým obsahem tomuto dovolacímu důvodu neodpovídaly.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. dubna 2008

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 16. April 2008