JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 38/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud v Brně rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 4. 2002 o dovolání obviněného A. M., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. září 2001, sp. zn. 50 T 2/2000, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. 1 To 96/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání o d m í t á , protože není přípustné.

O d ů v o d n ě n í :

Uvedeným rozsudkem soudu I. stupně byl obviněný, poté, co byl rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 3. 2001, sp. zn. 1 To 17/2001, u obviněného A. M. zrušen ve všech výrocích v pořadí první rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 3. 2001, sp. zn. 1 To 17/2001, a věc vrácena tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí, uznán vinným jednak spácháním trestného činu padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 tr. zákona, jednak spácháním pokusu trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1 k § 250 odst. 1 tr. zákona. Podle § 140 odst. 2 tr. zákona, § 35 odst. 1 tr. zákona byl za to odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě nabyl právní moci dne 15. 11. 2001, když Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. 1 To 96/2001, zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného A. M. proti tomuto rozsudku.

Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 2001 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 11. 2001 podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dne 19. 2. 2002 dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. c) a g) tr. řádu (po novele zák. č. 265/2001 Sb.). Dovolatel zpochybňuje procesní použitelnost provedených důkazů, a to výslechu svědkyně M. z hlavního líčení ze dne 10. 10. 2000 a výslechu spoluobviněného M. z přípravného řízení ze dne 16. 12. 1999. V této souvislosti poukazuje na porušení procesních ustanovení o nutné obhajobě, konkrétně § 36 odst. 3 tr. řádu ve vztahu k § 202 odst. 3 věta druhá tr. řádu ve znění do 31. 12. 2001 v řízení před soudem I. stupně, a dále § 220 odst. 2 tr. řádu ve vztahu k § 258 odst. 1 písm. a) tr. řádu ve znění do 31. 12. 2001 v řízení odvolacím. Navrhuje proto, aby dovolací soud podle § 265i odst. 3, 4 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost dovoláním napadených výroků a podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil napadená rozhodnutí a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání (§ 265a tr. řádu).

Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé uvedené v § 265a odst. 1, 2 tr. řádu jen v případě, že to zákon připouští, tzn. že toto rozhodnutí bylo vydáno již za účinnosti novely trestního řádu (zák. č. 265/2001 Sb.), tj. po 1. 1. 2002, kterou bylo dovolání do systému opravných prostředků zavedeno. Dovoláním napadené rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 12. 9. 2001 s ohledem na § 265a odst. 1 tr. řádu účinného od 1. 1. 2002 nelze dovoláním vůbec napadnout. Rozhodnutí odvolacího soudu se stalo pravomocným dne 15. 11. 2001, tj. ještě za účinnosti trestního řádu před novelou provedenou zák. č. 265/2001 Sb., a vzhledem k tomu, že časová působnost trestního řádu se řídí zásadou, podle níž se procesní úkony v průběhu trestního řízení provádějí podle trestního řádu účinného v době, kdy je úkon prováděn, nebyl institut dovolání v době vydání napadeného rozhodnutí součástí trestního řádu (stalo se tak až ustanovením § 125 odst. 3 tr. řádu účinným od 1. 1. 2002), a proto obviněný o možnosti jeho podání nebyl odvolacím soudem ani poučen.

Nejvyšší soud jako soud dovolací tedy dospěl k závěru, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky, které by zakládaly přípustnost dovolání podle § 265a odst. 1 tr. řádu a dovolání obviněného v neveřejném zasedání podle § 265i písm. a) tr. řádu jako nepřípustné odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. dubna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš

Vydáno: 10. April 2002