JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 329/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. července 2002 o dovolání obviněné Ing. N. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 5 To 76/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, pod sp.zn. 101 T 196/99, t a k t o :

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j e usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 5 To 76/2002.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 24. 9. 2001, č. j. 101 T 196/99-540, byla obviněná Ing. N. K. uznána vinnou trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 tr. zák. a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák., § 59 odst. 1 tr. zák. byl obviněné výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání patnácti měsíců. Dále byl obviněné uložen podle § 49 odst. 1 tr. zák., § 50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu soukromé podnikatelské činnosti s předmětem podnikání výroba potravin a potravinářských doplňků mimo rozsah řemeslných živností, a to na dobu jednoho roku.

Proti shora citovanému rozsudku podala obviněná ihned po jeho vyhlášení do protokolu o hlavním líčení odvolání. Odůvodnění odvolání obhájce obviněné podal přímo u Krajského soudu v Ostravě dne 8. 4. 2002.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 5 To 76/2002, odvolání obviněné podle § 253 odst. 3 odmítl. Své rozhodnutí přitom učinil v neveřejném zasedání (§ 263 odst. 1 písm. a) tr. ř.).

Obviněná prostřednictvím svého obhájce napadla dovoláním ve lhůtě stanovené zákonem usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 5 To 76/2002. Dovolání opírá o dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. [s účinností od 24. 5. 2002, novelou provedenou zákonem č. 200/2002 Sb. je tento dovolací důvod uveden pod písm. l) citovaného ustanovení]. Obviněná považuje usnesení o odmítnutí odvolání za nesprávné. V dovolání poukazuje zejména to, že k tomu, aby odvolací soud mohl rozhodnout podle § 253 odst. 3 tr. ř. nebyly splněny zákonem stanovené podmínky (§ 251 odst. 1 tr. ř. a § 249 odst. 1 tr. ř.), neboť v posuzovaném případě byla sice obhájci obviněné JUDr. M. Č. doručena dne 14. 3. 2002 výzva – urgence k zdůvodnění odvolání, ta však neobsahovala lhůtu k odstranění vad, ani poučení o následcích odmítnutí odvolání ve smyslu ustanovení § 253 odt. 3 tř. ř.

V petitu dovolání obviněná navrhuje, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 5 To 76/2002, z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc tomuto soudu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud ve smyslu § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno důvodně.

Ze spisu Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, sp. zn. 101 T 196/99, Nejvyšší soud zjistil, že proti rozsudku okresního soudu podala obviněná ihned po jeho vyhlášení, tj. dne 24. 9. 2001, odvolání do protokolu o hlavním líčení (č. l. 538 verte). Dne 27. 2. 2002 byl spis okresního soudu spolu s odvoláním předložen krajskému soudu k rozhodnutí o odvolání. Z úředního záznamu na č. l. 562 spisu lze zjistit, že dne 27. 2. 2002 bylo telefonicky vyžádáno od obhájce obviněné JUDr. Č. zdůvodnění odvolání. Nelze však již s naprostou jistotou určit, kdo tuto telefonickou informaci obhájci obviněné podával. Na témže listu se nachází i poznámka ze dne 12. 3. 2002 o tom, že zdůvodnění odvolání bylo urgováno písemně. O podaném odvolání rozhodoval Krajský soud v Ostravě v neveřejném zasedání dne 25. 3. 2002, přičemž ze spisu vyplývá, že zdůvodnění odvolání bylo obhájcem podáno přímo u Krajského soudu v Ostravě až dne 8. 4. 2002. K dovolání obhájce obviněné přiložil přípis předsedkyně senátu krajského soudu ze dne 12. 3. 2002 označený jako urgence následujícího znění: „V trestní věci obž. N. K., žádám o zdůvodnění odvolání proti rozsudku Okresního soudu Karviná, pob. Havířov ze dne 24. 9. 2001, sp. zn. 101 T 196/99-540. Toto zdůvodnění bylo vyžadováno telefonicky již dne 27. 2. 2002.“

V této souvislosti je třeba podotknout, že ustanovení § 251 tr. ř., které upravuje řízení u soudu prvního stupně, bylo s účinností od 1. 1. 2002 do trestního řádu včleněno novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. Podle § 251 odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce. Podle § 253 odst. 4 tr. ř. nelze odmítnout odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř., jestliže nebyla oprávněná osoba poučena podle § 249 odst. 1 tr. ř. nebo nebyla oprávněné osobě, která nemá obhájce nebo zmocněnce, poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (§ 251 odst. 2 tr. ř.). O tom, jaké obsahové náležitosti musí odvolání splňovat, je třeba oprávněné osoby poučit (§ 125 odst. 2 tr. ř. a § 249 odst. 1 tr. ř.).

Rozsudek Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 24. 9. 2001, č. j. 101 T 196/99-540, poučení o odvolání podle § 125 odst. 2 tr. ř., které musí být od 1. 1. 2002 obsaženo v každém rozsudku soudu prvního stupně, nutný obsah odvolání nevymezuje (§ 249 tr. ř.).

V posuzované věci okresní soud odvolání obviněné Krajskému soudu v Ostravě předkládal až dne 12. 2. 2002, tedy v době, kdy citovaná novela trestního řádu již byla účinná. Okresnímu soudu tedy nic nebránilo, aby postupem podle § 251 odst. 1 tr. ř. ve spojení s ustanovením § 249 odst. 1 tr. ř. vady podaného odvolání odstranil. Pokud tak učinil odvolací soud, lze mu vytknout, že se důsledně ustanovením § 251 odst. 1 tr. ř. neřídil, když nejprve vyzval obhájce obviněné ke zdůvodnění odvolání pouze telefonicky a následně pak tomuto obhájci zaslal písemnou urgenci. Tato však vzhledem k tomu, že neobsahuje lhůtu k odstranění vad, ani upozornění na možný následek jejich neodstranění, nemůže mít charakter výzvy ve smyslu § 251 odst. 1 tr. ř. Lze tedy shrnout, že pro postup podle § 253 odst. 3 nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, a to zejména s přihlédnutím k ustanovení § 253 odst. 4 tr. ř., neboť oprávněná osoba nebyla řádně poučena podle § 249 odst. 1 tr. ř.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti, je nutno akceptovat, že odvolání bylo

obhájcem obviněného podáno nejen ve lhůtě, ale zejména, že bylo také odůvodněno (dne 8. 4. 2002). Bylo-li tedy odvolání obviněným včas podáno a řádně odůvodněno, musel Nejvyšší soud s ohledem na znění § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (zák. č. 200/2002 Sb., účinný 24. 5. 2002) usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 5 To 76/2002, v celém rozsahu podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušit, neboť dovolání bylo podáno důvodně. Dále musel Nejvyšší soud podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušit také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Krajskému soudu v Ostravě pak podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a to v intencích zdůvodnění podaného odvolání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann

Vydáno: 09. July 2002