JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 315/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 2. 7. 2002 v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 4 T 62/2000 o dovolání obviněného A. I., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. 12 To 521/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. I. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný A. I. podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2002, sp. zn. 12 To 521/2001, jímž bylo rozhodnuto mimo jiné o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 24. 8. 2001, sp. zn. 4 T 62/2000. Obviněný uvedl, že dovolání podal z důvodu stanoveného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy nezjistily dostatečně skutkový stav, na jehož podkladě by mohly být provedeny odpovídající právní závěry, zejména pokud jde o výrok o vině. Podrobně rozvedl, v kterých směrech oba soudy podle jeho názoru nesprávně hodnotily důkazy a dospěly k vadným skutkovým zjištěním. Skutková zjištění, z nichž soudy vycházely, označil za nepodložená vzhledem k provedeným důkazům. Proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Praze i předcházející rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci nebo aby ho sám zprostil obžaloby.

Nejvyšší soud shledal, že i když obviněný v dovolání formálně odkázal na dovolací důvod stanovený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., opřel dovolání ve skutečnosti o takové námitky, které obsahově tento dovolací důvod nenaplňují.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

Podle tohoto ustanovení je možné namítat, že zjištěný skutek byl chybně posouzen jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nešlo, protože skutek nevykazuje zákonné znaky žádného trestného činu, anebo je možné namítat, že správně měl být zjištěný skutek posouzen jako jiný trestný čin. V tom spočívá význam dovolacího důvodu, který je vymezen jako „nesprávné právní posouzení skutku“. V rámci tohoto dovolacího důvodu však není možné namítat nesprávnost samotného zjištění skutkového stavu. V dané věci obviněný v dovolání uplatnil v celém rozsahu pouze námitky proti tomu, jak byl zjištěn skutkový stav a jak byly v rámci zjišťování skutkového stavu hodnoceny důkazy. Otázky právního posouzení skutku, jak byl pravomocně zjištěn, se žádná z námitek obviněného uvedených v dovolání vůbec netýkala. Žádné z uplatněných námitek obviněného neměly jakýkoli vztah ani k problematice „jiného nesprávného hmotněprávního posouzení“, tj. jiného než je právní kvalifikace skutku.

Dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek bylo zákonem č. 265/2001 Sb. koncipováno tak, že ho nelze podat pro nesprávnost skutkových zjištění ani pro nesprávnost hodnocení důkazů. V rámci dovolacího důvodu vymezeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jako „nesprávné právní posouzení skutku“ lze namítat nesprávnost právní kvalifikace skutku, nikoli však nesprávnost samotných skutkových zjištění.

Obviněný tedy podal dovolání ve skutečnosti z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3, 4 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 02. July 2002