JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 235/2002

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 6. 2002 o dovolání obviněného J. M., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 2. 2002, sp. zn. 6 To 640/2001, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 2. 2002, sp. zn. 6 To 640/2001, byl obviněný uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 3 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že „dne 17. 2. 2001 kolem 01.30 hod. v K., okr. B., před rodinným domkem po předchozím slovním a fyzickém konfliktu s poškozeným, ke kterému došlo předchozího večera v restauraci v N. H. kopem nohy do horní části těla napadl F. Š., který v důsledku toho upadl hlavou na schody před domem a utrpěl zlomeninu spodiny lební a zhmoždění mozku a dne 2. 3. 2001 na toto zranění zemřel“. Obviněnému byl podle § 221 odst. 3 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání pěti roků, když pro výkon uloženého trestu odnětí svobody byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o nároku poškozené.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce ve lhůtě stanovené zákonem dovolání z důvodu uvedeného v § 265b písm. f) tr. ř. Dovolatel vytýká krajskému soudu nesprávné právní posouzení skutku (v tomto směru měl tedy obhájce obviněného správně jako dovolací důvod uvést ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nikoli jak nesprávně uvedl § 265b písm. f) tr. ř.). K uvedenému závěru – nesprávnému právnímu posouzení skutku – došlo podle názoru obviněného proto, že „soud nesprávně vyhodnotil důkazy, které získal, protože při pečlivém dodržování zásad trestního řízení by měl vyhodnotit provedené důkazy v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 tr. ř., tedy tak, že by následné rozhodnutí o celém případu opřel o okolnosti zjištěné ve shodě se skutečností“. Pokud jde o hodnocení důkazů, zde musí Nejvyšší soud poukázat na to, že orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. nikoli § 2 odst. 5 tr. ř.

V petitu dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a sám rozhodl tak, že uzná obviněného vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., při uložení přiměřeného trestu a poškozenou odkáže s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Nejvyšší soud poukazuje na to, že důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z obsahu dovolání je však zřejmé, že dovolatel své námitky nevznáší vůči správnosti právního posouzení skutkového stavu věci, nýbrž odvolacímu soudu vytýká nesprávné hodnocení provedených důkazů, když svými výtkami míří výlučně do oblasti skutkových zjištění a z nich učiněných závěrů. Z výše uvedeného zákonného ustanovení také jednoznačně plyne, že dovolacím důvodem nemůže být nesprávné skutkové zjištění, a pokud jde o ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., vyplývá z něj, že Nejvyšší soud musí vycházet z již soudem učiněného skutkového zjištění a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotněprávního posouzení.

S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je podle obsahu dovolání spatřován ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotněprávní posouzení věci.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud shledal, že v posuzovaném případě nebylo dovolání podáno z důvodu stanoveného zákonem, rozhodl v souladu s ustanovením § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl. Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. června 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann

Vydáno: 27. June 2002