JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 1365/2006

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. listopadu 2006 o dovolání obviněného J. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. 4 To 287/2006, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 79/2006, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2006, sp. zn. 5 T 79/2006, byl obviněný J. P. uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák., porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 tr. zák. a neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. Za tyto trestné činy byl podle § 238 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. P. odvolání jen proti výroku o trestu. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. 4 To 287/2006, odvolání obviněného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. 4 To 287/2006, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. F. dovolání, v němž poté, co konstatoval, že byl shledán vinným shora uvedenými trestnými činy, pouze uvedl, že tak činí „z dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jelikož toto rozhodnutí spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, kdy toto usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. 4 To 287/2006, by mělo být zrušeno“.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný nedoplnil dovolání ani v rámci postupu podle § 265h odst. 2 tr. ř., a proto dovolání neobsahuje žádné konkrétní odůvodnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. mimo částečnou citaci jeho zákonného znění. Nejvyšší státní zástupkyně podotkla, že v dovolání musí být mimo jiné uvedeno, z jakých důvodů obviněný napadá soudní rozhodnutí (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a připomněla, že nepostačuje přitom pouze odkaz na některé ustanovení § 265b tr. ř., protože dovolání musí obsahovat také konkrétní okolnosti, kterými je podle dovolatele podložen deklarovaný dovolací důvod. Dále podotkla, že neúplný je i návrh na rozhodnutí dovolacího soudu, když nenavrhuje žádný postup v souladu s § 265l - § 265m tr. ř., ale pouze konstatuje, že napadené rozhodnutí „by mělo být zrušeno“. Z tohoto důvodu navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl jako dovolání, které nesplňuje náležitosti obsahu dovolání a souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování podaného dovolání nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Podle odst. 1 tohoto ustanovení trestního řádu lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé.

Nejvyšší soud ze spisu Městského soudu v Brně vedeného pod sp. zn. 5 T 79/2006 zjistil, že obviněný podal proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2006, sp. zn. 5 T 79/2006, prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. F. odvolání výslovně pouze proti výroku o trestu (č. l. 118 spisu). Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. 4 To 287/2006, odvolání obviněného proti výroku o trestu zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Podle § 254 odst. l tr. ř. odvolací řízení spočívá na principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání, resp. vytýkanými nedostatky. Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Odvolací soud proto přezkoumá z podnětu podaného odvolání jen ty oddělitelné výroky rozsudku, proti nimž odvolatel podal odvolání, a dále správnost postupu řízení, které jim předcházelo. Oddělitelným výrokem je např. výrok o trestu. Jiné výroky a jim předcházející řízení odvolací soud nesmí zásadně přezkoumávat, i kdyby šlo o výroky, proti nimž by odvolatel mohl podat odvolání, avšak odvolání nepodal. Podle § 254 odst. 2 tr. ř. mají-li však vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba proti němu mohla podat odvolání.

Nejvyšší soud zjistil ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 5 T 79/2006, že obviněný J P. podal v zákonné lhůtě dne 24. 5. 2006 odvolání proti rozsudku tohoto soudu ze dne 9. 5. 2006, sp. zn. 5 T 79/2006 proti výrokům o vině i trestu (č. l. 114 spisu). Obhájce obviněného byl vyzván podle § 251 odst. 1 tr. ř. k odstranění vad odvolání spojenou s poučením podle § 249 odst. 1 tr. ř. a upozorněním podle § 253 odst. 3 tr. ř. (č. l. 115 spisu). Dne 26. 6. 2006 obviněný prostřednictvím svého obhájce odvolání odůvodnil s tím, že odvolání podává jen proti výroku o trestu. Poukázal v něm na své osobní poměry a zdravotní postižení matky, o niž se stará, protože jeho otec vzhledem k nepravidelné pracovní době není schopen péči o ni zajistit. Dále uvedl, že odcizené věci byly poškozeným vráceny a žádná škoda jim tak nevznikla. Protože obviněný byl uznán vinným též trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) e) tr. zák., jehož zákonným znakem je způsobení škody, přezkumná povinnost odvolacího soudu se vzhledem k ustanovení § 254 odst. 2 tr. zák. vztahovala i na tuto námitku. Z těchto důvodů je dovolání obviněného přípustné i proti výroku o vině, byť obviněný ve velmi stručném dovolání tuto námitku blíže neodůvodnil a soudem prvního stupně ani nebyl postupem podle § 265h odst. 1 tr. ř. vyzván k odstranění vad náležitostí obsahu dovolání. Po uplynutí lhůty k podání dovolání všem oprávněným osobám, byl spis podle 265h odst. 2 tr. ř. předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání obviněného.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. P. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako dovolání zjevně neopodstatněné a učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. listopadu 2006

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Vydáno: 15. November 2006