JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 1186/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. 9. 2008 o dovolání obviněného F. H. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 4. 2008, sp. zn. 11 To 56/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10 T 155/2007 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného F. H. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný F. H. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 4. 2008, sp. zn. 11 To 56/2008, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 7. 1. 2008, sp. zn. 10 T 155/2007. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vytkl „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“, tj. jiné nesprávné hmotně právní posouzení, než je nesprávné právní posouzení skutku. Námitkami uvedenými v dovolání projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem výroku o jeho vině. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. Pokud se v dovolání vytýká „nesprávné právní posouzení skutku“, korespondují s tímto dovolacím důvodem jen takové námitky, jimiž dovolatel tvrdí, že skutkový stav, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.

Jiným hmotně právním posouzením se rovněž rozumí aplikace právního předpisu z oblasti hmotného práva na nějaké skutkové zjištění soudu, které je významné pro rozhodnutí. Pokud se v dovolání vytýká „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“, odpovídají tomuto dovolacímu důvodu jen takové námitky, jimiž dovolatel tvrdí, že hmotně právní předpis byl na skutkové zjištění, které učinil soud, aplikován chybně.

Z toho je zřejmé, že dovolacím důvodem jsou jen p r á v n í námitky směřující proti tomu, jak byly předpisy hmotného práva aplikovány na skutkový stav, který zjistil soud. Naopak dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku, resp. otázkou správnosti jiného hmotně právního posouzení, zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám vyjadřujícím nesouhlas dovolatele s tím, jak soudy v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodily, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod.

Obviněný byl odsouzen pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 odst. 2 písm. a) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Krajský soud v Hradci Králové, spočíval v tom, že obviněný F. H. v postavení svědka po poučení o právu odepřít výpověď a o trestních následcích křivé výpovědi u hlavního líčení konaného dne 31. 1. 2007 před Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou v trestní věci svého syna F. H. ml. pro trestné činy ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. a neposkytnutí pomoci podle § 208 tr. zák. se záměrem podpořit obhajobu svého syna, který popíral spáchání činu, vědomě lživě vypovídal o okolnostech poškození vozidla zn. Peugeot Boxer, s nímž jeho syn dne 16. 12. 2005 způsobil dopravní nehodu, při které zranil cyklistu a z místa ujel. Podle těchto zjištění obviněný F. H. v procesním postavení svědka tvrdil, že k poškození spočívajícímu v rozbití zpětného zrcátka a plastového krytu blikače došlo dne 17. 12. 2005 v místě jeho bydliště při zajíždění do stodoly nárazem vrat při poryvu větru a že společně se synem uklízel střepy z rozbitého zrcátka a blikače. Toto tvrzení bylo podle zjištění soudů nepravdivé, protože k poškození došlo při dopravní nehodě jeho syna dne 16. 12. 2005.

Obviněný v dovolání neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by uvedený skutkový stav nevykazoval znaky trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 odst. 2 písm. a) tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. I když obviněný v dovolání deklaroval, že vytýká „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“, neuvedl žádné ustanovení hmotného práva, které podle něho bylo chybně aplikováno na skutkový stav zjištěný oběma soudy. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na polemice se správností skutkových zjištění, která soudy učinily jednak v jeho věci, jednak ve věci jeho syna, a v souladu se svou obhajobou prezentovanou v hlavním líčení i v podaném odvolání nadále předkládal svou verzi skutkového stavu založenou na tvrzení, že vozidlo bylo poškozeno dne 17. 12. 2005 nárazem vrat stodoly při poryvu větru. Povahu skutkových námitek má i ta část dovolání, v níž obviněný uvedl, že „oba soudy vůbec opomíjejí v celé věci subjektivní stránku trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku“, neboť i tyto námitky uplatnil v takovém kontextu, jako by předmětem právního posouzení byl skutkový stav podle jeho verze, a nikoli skutkový stav zjištěný oběma soudy.

Obhajobou, kterou obviněný mimo rámec zákonného dovolacího důvodu učinil obsahem podaného dovolání, se soudy obou stupňů zabývaly a vypořádaly se s ní logickými a jasně zdůvodněnými úvahami, jimiž nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů. Rozhodně se nejedná o případ, že by mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy nebyla žádná obsahová spojitost, že by skutková zjištění soudů nevyplývala z důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, že by tato zjištění byla pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování, apod. Mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy tedy není žádný extrémní rozpor, který by s ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces a ve smyslu judikatury Ústavního soudu mohl případně odůvodnit zásah do pravomocného rozhodnutí z podnětu skutkových námitek.

Nejvyšší soud proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného jako dovolání podané z jiného než zákonného důvodu. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. září 2008

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vydáno: 18. September 2008

SPISOVÁ ZNAČKA

   / 

AUTOR





REKLAMA
CZECHREADYMADE - s.r.o. na klíč