JUDIKATURA

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 7 Tdo 1082/2008

Právní věty

Nejsou k dispozici

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 3. září 2008 dovolání obviněného J. K., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 11 To 59/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 8 T 69/2007, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j í usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 11 To 59/2008, a rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. 11. 2007, sp. zn. 8 T 69/2007.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Jičíně p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. 11. 2007, sp. zn. 8 T 69/2007, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle § 250 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený Mgr. L. M., odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Naproti tomu tímto rozsudkem byl obviněný podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutky, v nichž byl spatřován trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byli poškození O. Ch., I. B., a P. K., odkázáni s nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Obviněný podal proti odsuzující části tohoto rozsudku odvolání proti všem jeho výrokům. Proti zprošťujícímu výroku tohoto rozsudku podal odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jičíně. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 11 To 59/2008, zamítl obě odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná.

Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 11 To 59/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl nesprávné právní posouzení skutku, protože skutek tak, jak byl popsán v rozsudku soudu prvního stupně, nenaplňuje znaky skutkové podstaty žádného trestného činu po objektivní ani po subjektivní stránce. Poukázal na to, že uvedení v omyl ohledně účelu půjčky mělo spočívat v tom, že obviněný žádal o zapůjčení finančních prostředků kvůli pohřbu v rodině. Skutečným účelem však byla svatba příbuzné v zahraničí. V obou případech šlo o rodinnou událost a obviněný se proto domnívá, že se poškozený zmýlil. Obviněný dále nesouhlasil s výší způsobené škody. Argumentuje tím, že do splátek nebyla započítána hodnota lyží, které předal poškozenému jako splátku části dluhu. Z těchto důvodů má za to, že poškozenému způsobil pouze škodu nepatrného rozsahu. Dále v dovolání upozornil na to, že mezi jeho jednáním a následkem činu nebyla dána příčinná souvislost. Obviněný je toho názoru, že by od poškozeného obdržel půjčku peněz i za jiným účelem, než který ve skutečnosti uvedl. Z hlediska subjektivní stránky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. obviněný namítl, že popis skutku v rozsudku soudu prvního stupně neobsahuje nic, co by vypovídalo o jeho úmyslu nevrátit půjčené peníze a obohatit se tak na úkor poškozeného.

Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 11 To 59/2008, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K dovolání obviněného se písemně vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Předně uvedla, že skutkový stav tak, jak byl vyjádřen ve výroku rozsudku Okresního soudu v Jičíně, s nímž se ztotožnil Krajský soud v Hradci Králové, nevykazuje znaky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. Uvedla, že v popisu skutku není vyjádřeno úmyslné zavinění jako znak skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. Podle nejvyšší státní zástupkyně je rozhodující, zda bylo úmyslem obviněného poškodit jiného, tedy vypůjčené peníze nevrátit, přestože tak sliboval učinit, přičemž takový úmysl by obviněný musel mít již při samotné žádosti o půjčku. Výrok o vině obviněného trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. proto nemůže obstát. Pochybil rovněž Krajský soud v Hradci Králové, pokud takový odsuzující výrok rozsudku soudu prvního stupně považoval za správný.

Protože rozhodnutí soudů obou stupňů spočívají na nesprávném právní posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil jak usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 11 To 59/2008, tak rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. 11. 2007, sp. zn. 8 T 69/2007, a aby přikázal Okresnímu soudu v Jičíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené rozhodnutí i jemu předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.

Podle zjištění Okresního soudu v Jičíně se obviněný dopustil trestného činu tím, že v přesně nezjištěný den v měsíci srpnu až září 2003 si od Mgr. L. M., pod záminkou úmrtí v rodině půjčil hotovost ve výši 300 USD s tím, že částku vrátí v českých korunách za čtrnáct dní, po urgencích vrátil v průběhu roku 2004 částku 2.000,- Kč, následně se dohodli, že dlužná částka činí ještě 5.000,- Kč a bude splácena měsíčními splátkami, což však již ani přes urgence neučinil a tímto jednáním způsobil Mgr. M. škodu ve výši 5.000,- Kč, kterou uhradil až dne 15. 7. 2007.

Z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je rozhodující námitka obviněného, že popis skutku v tzv. skutkové větě rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu neobsahuje všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. Námitku dovolatele, že skutek, jímž byl uznán vinným, není vůbec trestným činem a nevykazuje ani znaky jiného trestného činu, je proto důvodná.

Trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. K naplnění zákonných znaků subjektivní stránky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. se vyžaduje, aby bylo prokázáno, že pachatel již v době půjčky jednal v úmyslu vypůjčené peníze buď vůbec nevrátit, nebo nevrátit je ve smluvené lhůtě, nebo jednal alespoň s vědomím, že půjčené peníze ve smluvené lhůtě nebude moci vrátit a že tím uvádí věřitele v omyl, aby se ke škodě jeho majetku obohatil.

Nejvyšší soud přisvědčil námitce obviněného, byť nedostatečně odůvodněné, že skutek byl ve výroku rozsudku soudu prvního stupně popsán tak, že žádné konkrétní zjištění nenaplňuje subjektivní stránku trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. Výrok o vině trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. by mohl přicházet v úvahu jen ve vztahu k takovému skutku, jehož součástí by byl i úmysl obviněného již v době uzavření smlouvy o půjčce nevrátit zapůjčený finanční obnos. V posuzovaném případě soud posoudil jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. skutek, v němž není výslovně vyjádřeno zavinění ve formě úmyslu. Soud, který rozhodl v trestní věci rozsudkem, jímž obviněného uznal vinným, je povinen splnit všechny obsahové náležitosti stanovené pro výrok takového rozhodnutí v § 120 odst. 3 tr. ř. Mimo jiné je proto povinen do rozsudku pojmout takovou skutkovou větu, jež poskytuje úplný popis skutečností rozhodných pro naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu, kterým byl obviněný uznán vinným (srov. rozhodnutí publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, C. H. BECK, svazek 18/2002, č. 436). Skutková věta výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně neobsahuje podvodný úmysl obviněného již v době půjčky, aby se obohatil ke škodě majetku poškozeného. Na tomto nesprávném právním posouzení skutku spočívá i usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 11 To 59/2008, který ponechal nedotčený výrok o vině obviněného J. K. trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. Tím je naplněn dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který obviněný uplatnil v dovolání.

Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 11 To 59/2008, a jako vadnou část předcházejícího řízení i rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. 11. 2007, sp. zn. 8 T 69/2007. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil také další rozhodnutí, která na zrušená rozhodnutí obsahově navazují a která jejich zrušením pozbyla podkladu. Nejvyšší soud podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Jičíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při novém projednání a rozhodnutí věci je tento soud podle § 265s odst. 1 tr. ř. vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil v tomto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. září 2008

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Vydáno: 03. September 2008